čtvrtek 30. října 2008

Green Island

Oh my God :)...To zase jednou bylo :) Konecne mam klid a po narocnem tydnu (jeste narocnejsim vikendu) jsem si udelal cas, aby jsem vam zase napsal neco malo o Taiwanu. Je ted ctvrtek vecer, ctyri dny po navratu z Green Islandu a moje barva kuze je snad stale nejcernejsi, co kdy byla...Ale pekne od zacatku:
Minuly ctvrtek, v 11 hodin vecer, jsem se vypravil s dalsimi asi 25 exchange studenty na jeden ostruvek v Tichem oceanu. Na Green Island, nebo-li Zeleny ostrov. Je to ostruvek vzdaleny asi 30km od JV pobrezi Taiwanu. Vlastne v kazdem pruvodci a na internetu se o tomto ostruvku vsichni zminuji, jako o miste, kam by kazdy mel pri delsim pobytu na Taiwanu urcite podivat. No a tak neni divu, ze jsme se na to vsichni opravdu tesili. Celou akci zorganizovala Luisa, studentka z Italie, ktera se narodila v Singapuru. A zorganizovala to uplne uzasne. Nejenom, ze objednala ubytovani, ale take pro nas domluvila vlastni autobus. A ne ledajaky! Byl to KaraokeBus :) Jak jsem jiz rikal, po srazu, ktery byl v 11 hodin, jsme si sli hromadne do 7/11 (obchod) nakoupit zasoby jidla a tekutin na cestu :) Nejak jsme tusili, ze to bude dlouha noc :) Asi o pul 12 jsme vyrazili od brany nasi Univerzity v Taipei. Cil cesty: mesto Taichung na JV pobrezi. Cas prijezdu: 6:30 rano. Studenti z holandska byli pripraveni a donesli vlastni CDs s hudbou. Po spusteni, jsme neverili v cem to sedime. Hudebni reproduktory byli v tomto autobuse snad vsude! Po strope, v sedadlech, na podlaze...No a hudba tomu odpovidala, musim rict, ze v zivote jsem snad neposlouchal hudbu tak nahlas, jako tuto noc :) Ridic autobusu vubec nic neresil, jen si zatahl zavesek a bylo mu jednou, ze mu pulka autobusu v zadu tanci a druha pulka zkousi vsemozne druhy Taiwanskych drinku :)) Ostatni ucastnici provozu nas museli slyset uz na pul kilometru daleko! Po ceste jsme se jeste dvakrat zastavili na doplneni zasob v 7/11. Moc si to nepamatuju, ale myslim, ze okolo 4 hodiny jsme postupne usli a aspon trosku si odpocinuli...Byla to nezapomenutelna cesta :) Rano v Taichungu, v pristavu, jsme meli mensi problemy se vstavanim, ale vsichni jsme to nakonec zvladli. Meli jsme hodinu cas do odjezdu nasi lode a tak jsme se mohli projit. Videli jsme sposty rybaru, jak se vraceji z rybolovu. Nejvic nas ale zaujalo prase, ktere se po celem pristavisti pohybovalo tak, jako by mu to cele patrilo. Sezralo snad vsechny odpadky, ktere se vsude okolo valely. A navic neuveritelne smrdelo :) Pote jsme se vsichni nalodili na docela velkou lod a vydali se smer Green Island. I kdyz bylo 8 hodin rano ( a konec rijna!), tak slunicko neuveritelne palilo. Behem celeho vikendu jsme meli teploty hodne pres 30 stupnu. Napriklad, behem cesty na ostrov, ktera trvala asi hodinu, jsem vypil 2 litry vody. Na ostruvku na nas cekal clovek, u ktereho jsme byli ubytovani. A kde ze jsme vlastne bydleli? Luisa mluvi cinsky a tak predtim obvolala snad vsechny apartmany na ostrove a vybrala ten nejlepsi. A stalo to opravdu za to! V cene $2200NTD (asi 1200Kc) jsme meli: doprava trajektem na ostrov a zpatky, skutr na celou dobu pobytu(!), 2 noci ubytovani v apartmanech, 2x snidane, potapeni v mori a listek do Hot springs (teple prameny)- neco jako lazne. Co na to rikate? :) V pristavisti jsme se rozdelili do dvojic (ja byl s Ester) a vyfasovali jsme skutry! Nasadili jsme helmy a pockali na ostatni nez se taky pripravi. Potom jsme jeli na benzinku natankovat plnou. A uz nam nic nebranilo nasledovat dodavku. Dohromady jsme asi meli 13 skutru. Myslim, ze jsme byli docela dobry gang:) Za 15 minut jsme dorazili na nase misto. Ubytovani jsme moc neresili, kazdy si lehl tam, kam hodil batoh- nejak jsme tusili, ze tam moc casu nestravime :) Prevlekli jsme konecne do plavek a uz nam nic nebranilo v prozkoumavani ostrova! Objeti ostova trva asi 30minut, jsou tady vpodstate jen 2 silnice. Jedna vede po pobrezi okolo celeho ostruva a druha pres jeho stred. Uz po prvnich metrech (vlastne uz i pri pohledu z lodi) jsme pochopili, proc se to tu jmenuje Green Island. Domu na tomto ostruvku moc neni. Vsude je spousta stromu, keru a palem. Vsechno vypada perfektne. Vsak si to jen predstavte. Jedete na skutru, vitr vas prijemne chladi od tropickeho vedra, po jedne ruce vidite neskutecne krasnou zelen, divokou prirodu, nespocetne druhu palem. Na druhe strane je nekonecna plaz, azurove modre more a na vychodnim pobrezi treba i 3metrove vlny ktere se rozbijeji o utesy. A nad vami obloha bez mracku...Ráj! Ano to napadlo snad kazdeho z nas... I kdyz jsme se nemohli dockat toho, jak skocime do toho nejmodrejsiho oceanu, jaky jsem kdy videl, tak jsme se rozhodli, ze musime nejdrive dokoncit kolecko okolo ostrova. Jeste bohuzel nejsem tak dobrej spisovatel, abych dokazal popsat vsechnu tu nadheru, co jsme videli. Myslim si, ze fotky vam toho reknou mnohem vic, nez co ja bych dokazal popsat. Pri ceste jsme objevili i kemping, ale platit za kemping je opravdu zbytecne(o tom vice pozdeji). Pri okruzni jizde jsme se zastavili na vetsine rozhleden, ktere byli na utesech nad morem. Byl patek a ostrov byl uplne pusty, byli jsme snad jedini turiste, kteri se tu pohybovali. Na jednom miste jsem napriklad stal na kraji 100m vysokeho utesu, pode mnou jsem videl nad dno oceanu, na oboje strany se tahla plaz, na ktere se do nekonecna lamaly vlny, videl jsem spoustu utesu a skalisek, ktere se tycili z more jakoby jen proto, aby toto misto bylo jeste vice nez perfektni :) No, blizilo se k poledni a tak vedro uz se nedalo vydrzet a tak jsme se postupne vsichni slezli na jedne plazi. Byli jsme tam uplne sami! Prvne jsme si mysleli, ze nas ocean aspon trosku ochladi. Ale byl jak kafe! Bylo to bomba, vlny si s nami hrali jak s nejakymi figurkami a my jsme jenom blbli. Bohuzel nikde na ostrove se neda surfovat ani windsurfovat, protoze je vsude spousta skalisek a pobrezi je vetsinou skalnate. Navic jsou tu pry neskutecne silne proudy, ktere vas behem okamziku mohou odtahnout pekne daleko (vlastni zkusenost). Pak se vylosovali dobrovolnici, kteri se vratili do mesta pro vodu a zbytek lidi se natahl na plazi. Me po par minutach bylo takove teplo, ze jsem to nemohl vydrzet a tak jsem se rozhodl, ze si pujdu zaplavat. Kdyz jsem si na hlavu nasazoval plavecky bryle, tak jsem jeste netusil, co me pod hladinou ceka. Stravil jsem ve vode asi 2 hodiny. Par metru pode mnou, v te nejcistsi vode, co jsem videl, plavaly miliony ryb vsech barev i tvaru. Zlute, zelene, modre, cerne, ruzove, bile..Vazne vse. Byla to hra barev a svetel dno oceanu bylo skalnate a pomerne rovne, ale kazdych 50m byla na dne trhlina, ktera byla siroka zhruba tak 2 metry a hlubaka nekdy i patnact metru. Vsechno bylo tak krasne ciste, ze nebyl problem videt pod vodou i na velkou vzdalenost. Na dne jsem misty videl i neco, co jsem si nazval koralovymi utesy. Nevim co to bylo, ale vypadalo to uplne stejne. No a jak jsem tak plaval a kochal se podmorskym svetem, tak jsem zjistil, ze jsem docela daleko od ostatnich. Plaval jsem teda zpatky a tak po 10 minutach jsem zjistil, ze i kdyz plavu, tak jsem porad na stejnem miste. Ne-li jeste dal! No a tak jsem se rozhodl neplavat primo na zpatek, ale vzal jsem to kolmo k proudu a tak po 20minutach plavani jsem konecne ucil morske dno pod nohama. Uff. I kdyz jsem si predtim myslel, ze to mam pod kontrolou, tak jsem na vlastni kuzi zjistil, jak jsou ty povestne morske proudy nevyzpytatelne. Vratil jsem se pote za ostatnimi a chvilicku jsem se prospal. Byl jsem vycerpany, ale porad jsem nemohl verit na jakem miste jsem se to zase ocitl. Pri ceste nazpet jsme se sli podivat z jednoho utesu na zapad slunce. Nadhera! V aparmanu jsme se vysprchovali a zacali se schazet na veceri. A ze to teda zase jednou byla "dietni" vecere. Sli jsme do restaurace. V teto restauraci byl uprostred kazdeho stolu umisteny velky gril. A po zaplaceni poplatku zhruba 100kc, si kazdy mohl ugrilovat co chtel! A meli tady uplne vsechno. Asi 10 druhu ryb, krevety, kraby, kureci, hovezi a veprove ve vynikajicich omackach, spousta druhu zeleniny a ovoce. Stravili jsme na tomto miste asi 4 hodiny a ja jsem snad neprestal jist. Ale nebyl jsem jediny :) Vsechno bylo vynikajici! V sobotu rano jsme se prospali asi do 10 hodin. Byl 25. říjen a tak jsem mel narozeniny :))) Ano, jsem staroch, je mi uz 22!!! Decka me poprali a zasli jsme na Taiwanskou snidani. Dal jsem si jen sojove mleko, protoze jsem opravdu nemel hlad. Meli jsem asi 3 hodiny cas a tak jsem se vydali do stareho pristaviste, o kterem jsme slyseli, ze se tam da dobre skakat do vody. A taky ze dalo!:) Za pristavistem byla krasna pisecna plaz, kde jsem zkousel ruzne funkce na fotaku a tak z toho vznikly takoveto fotky. Cas utekl jako voda a ve 2 hodiny nas cekalo to, na co jsem se po patecni zkusenosti strasne tesil. Potapeni! Vsichni sme vyfasovali neopreny, boty, bryle a snorkl nasedli na skutry a nasledovali chlapka. Po nezbytnych bezpecnostich pokynech jsme se vrhli do vln. Meli jsme na to hodinu, opet to bylo uzasny. Meli jsme i krmeni pro ryby a tak jich kolem nas byli opravdu tisice! Skoda, ze nemam podvodni pouzdro na fotak chtel bych se o to s vami taky podelit, takto vam muzu ukazat jen fotecku pred potapenimNas cas ve vode vyprsel neskutecne rychle. Tak jsme chte nechte museli nasednout zpatky na skutry a vratit vybaveni. Sobotni podvecer jsme stravili ve mestecku u pristaviste. Jelikoz byla sobota, tak na ostrove bylo o poznani vice lidi nez v patek a tak se ve mestecku otevreli i nejake obchudky se suveniry. Ja koupil jen pohledy a na plazi grilovanou sepii (uz me vyhladlo). Veceri jsme tedka meli uz v normalnejsi restauraci a tak jsme si obejdnali 3x porci pro 10 lidi...Zase nas to zasitilo vic nez dost a tak jsme mohli zacit planovat co vecer. Rozhodli jsme se stravit noc na plazi a ze se rano podivame na vychod slunce. V noci jsme na obloze videli tolik hvezd, videl jsem dohromady asi 15 hvezd co padali, tak doufam, ze se me vyplni vsechna prani, ktere jsem si pral :) Pak jsme pozbirali drevo na plazi a rozdelali jsme ohen, popijeli jsme taiwanske pivo a vino. Byly to fantasticky narozeninovy den! Chtel bych rict, ze jestli sem nekdy jeste pojedu, tak uz vim, ze ubytovani neni treba resit :) Pred vychodem slunce jsme se trosku prospali a potom jsme vylezli na nejvychodnejsi utes na celem ostrove a cekali. Asi hodinu jsme se koukali jak se slunicko postupne zveda nad ocean...Od 6 hodin rano jsme meli domluvene teple prameny(Hot springs). Teplych pramenu je po celem taiwanu spousta a je vlastne jedna z hlavnich turistickych atrakci. Tyto prameny, jsou ale na rozdil od ostatnich slane! Na svete jsou jen dalsi 2 mista, kde je neco podobneho. Areal pramenu byl rozdeleny na 2 casti, starsi cast byla primo na plazi, kde byli udelane diry do zeme, ve kterych jsme se mohli rochnit. A nova, moderni cast byla asi 50 m od pobrezi. Tam to bylo udelane jako normalni bazen, jen s tim, ze voda byla slana a tepla. V jedne z vyrivek voda dosahovala teploty 40,6 °C a to uz vazne neskutecne palilo, ja jsem nebyl schopen tam vydrzet dele nez par minut. Tady v "laznich" jsme si poradne odocinuli, protoze posledni 3 noci jsme spanku moc nedali. A pred touto ranni zkusenosti, bych nikdy neveril, ze slunicko muze tak moc palit i v 7 hodin rano :) Asi okolo 10 hodiny jsme osedlali nase skutry a zajeli na snidani. No a pote jsme se uz jen zbalili a po jedne prozkoumavci ceste stredem ostrova jsme se uz vydali do pristavu, kde na nas ve 2 hodiny cekala lod. Tan naz zavezla zpet do Taichungu. Tam jsme si v pristavisti kazdy koupili obrovsky ananas u jednoho prodejce. Ten byl tak vynikajici! A na stejnem miste, kde nas predtim vysadili, na nas cekal KaraokeBus :) Takze cesta zpatky byla taky zajimava, ale uz jsme byli po vsem unaveni, tak jsme se jen divali na filmy a pospavali. Do kampusu NCCU jsme dorazili asi okolo 9hodiny vecer.
Tak takovy byl muj vikend, nikdy predtim jsem na miste podobnem tady tomuto nebyl. Vsechno se me strasne moc libilo a myslim, ze kazdy z nas, kdo se tohoto vyletu zucastnil, tak si to uzil na 101%.

čtvrtek 23. října 2008

Hadí maso, karaoke a národní park Yangmingshan

Tak jsem zase tady aby jsem Vam poreferoval o tom, jak se tady mam a co delam. Je toho docela hodne a casu na psani blogu je malo:( Ale nebojte se, horsi to uz nebude:) Chci hned na zacatku dnesniho clanku upozornit, ze pokud by vas o Taiwanu cokoliv zajimalo a ja se o tom jeste nezminil(nebo zmil, ale malo), tak mi napiste do komentaru nebo mejla a ja vam na vsechno v nasledujicim clanku vzdy odpovim. Je mi jasne, ze zde musi byt spousta veci, ktere me uz prijdou "normalni", ale pritom to tak vubec nemusi byt...

Tak kde zacit s vypravovanim? No, rad by jsem se s vami nejdrive podelil o muj patecni vecer. Byl to jeden z tech veceru na ktery clovek nezapomene:) Nejdrive jsme sli s 7 exchange studenty do night marketu. Dva z exhange studentu, kteri sli s nami, byli studenti z Pekingu. A to je tady na Taiwanu velka vec. Tito 2 kluci jsou vlastne prvni 2 cinsti studenti, kteri prijeli na National Chengchi University (to je ta moje:) ) z Ciny(!). Jiste vite jake jsou vztahy mezi taiwanem a Cinou, takze takoveto udalosti jsou tu velmi sledovane a medialne rozmazavane. Tak nam ti dva rikali, kolik publicity si tady uzivaji :). Nazev night marketu, do ktereho jsme sli by vam mohl napovedet, co nas tam tahlo-jmenuje se Snake Valley :) Po prohlednuti vsech stanku a obchudku, jsme konecne objevili peknou hadi restauraci. Vypadala tak, ze pred ni stal hloucek asi 20 lidi a neco pozorovali. Kdyz jsme prisli bliz, tak jsme zjistili, na co se tak uprene divaji. Hned jsme jim rozumeli jejich vystrasene vyrazy. Na stole tam totiz "stala" kobra. Po chvilce jsem se prodral do prvni rady-chtel jsem to videt z blizka. Reknu vam, ze je to opravdu zajimavy pocit, kdyz stojite zhruba 2m metry od kobry, ktera se vam diva uprene do oci a jemne se vlni. Chlapek, ktery se o tu kobru staral nam rekl: "No photos" a tak jsme ho bez reci poslechli. Nerad bych toto roztomile a docela male zviratko nejak provokoval:) Jiank po zdech teto restaurace bylo zhruba 20 akvarii se vsemoznymi druhy hadu. Prvne jsme si mysleli, ze si ukazeme na nejakeho hada a oni nam ho pripravi. Ale nebylo to tak. Po dlouhem premysleni jsme se rozhodli , ze si dame jednu porci pro vsechny-jen tak na ochutnavku. Hadi maso je velmi drahe. Mimochodem do restaurace s nami uz ale nesly nase holky:) Protoze, ty byly uplne mimo ze vsech tech hadu okolo a kdyz jsem se jim snazil vysvetlit, at to jdou jenom ochutnat, ze to uz mockrat v zivote mit nebudou, tak s diky odmitly :) Navic jsme asi udelali chybu, kdyz jsme jim cetli jidelnicek a nepreskocili jsme nejake "speciality". Napriklad jako polevku z hadi krve. Bylo na nich videt, ze nektere nemeli daleko ke zvraceni. Holky sli nakupovat a my jsme cekali, nez nam pripravi jidlo. Ja jsem si mezitim obesel restauraci a sahnul jsem si na nektere hady. Zkusili jste to nekdy? Ta jejich kuze je fakt zajimava! :)) Jakmile nam donesli naseho hada, tak jsem byl moc rad, ze jsem si neobednal vlastni porci. Bylo toho strasne malo, opravdu jen jako takova jednohubka plna zeber pro kazdeho. Tak jsme se do toho pustili. Bylo to dobry! Pokud bych vam to mel nejak popsat, tak bych rekl, ze to chutna jako takove trosku tuzsi kureci maso (myslim, ze by jsi to mohla zkusit Luci :) ).Po hadovi jsme se sli konecne nekam najist :). Vybrali jsme si takovy ten typ restaurace, kde to jidlo udelaji na stole primo pred vami. Kucharske umeni aktivniho chlapka, ktery nam pripravoval nase objednavky, bylo uzasne! Bylo videt, ze to nendela poprve :) Na vsechno mel nejaky trik- vypadalo to opravdu profi. Musim rict, ze na taiwanu jsem si uz zvykl jist paliva jidla plne pikantnich koreni a vsemoznych (i nemoznych) omacek. Ale to co jsme dostali ten vecer byla opravdu sila! Bylo cele cervene od nakrajenych cili papricek a tolik cesneku, kolik dal do jedne porce jsem naposledy videl, kdyz si muj tata pripravuje snidani (zasveceni vi :) ). Ale az na to, ze jsem byl po prvnim soustu cely rudy a (nejenom) celo jsem mel celou dobu orosene, tak to bylo opet vynikajici. Posledeni dobou si rikam, ze jak prijedu zpatky do Evropy, tak mi budou pripadat vsechna jidla uplne bez chuti, protoze tady s timto extremne palivym jidelnickem se to vubec neda srovnavat.

Az jsme byli najezeni a prepiti cerstvych ovocnych dzusu, tak jsme se vypravili na misto, kam jsem chtel jit uz davno. Sli jsme do KTV. Tedy Karaoke Television. Jak uz jsem tady myslim kdysi napsal, tak Karaoke podniky jsou jednim z nejoblibenejsich mist, kde mladez travi vecery. Kdyz se rekne karaoke, tak si vsichni asi predstavite bud nejakou hospudku s podiem nebo karaoke automat ( Easy bar). Ale tady kdyz se rekne Karaoke, tak to znamena neco jineho. Uplne jineho! My jsme sli zrovna do jednoho z nejvetsich podniku v Taipei. Kdyz uz jsme se blizi na misto urceni, tak nam taiwanci rekli, ze tady to je Karaoke a ukazali na obrovskou, asi na 15 patrovou budovu(!) Karaoke se tady dela ve velkem. Totiz pokazde, kdyz se skupinka pratel rozhodne jit do karaoke, tak dostane vlastni mistnost. A v tomto hotelu mohlo byt nekoli set mistniosti. A vsechny byly v patek vecer plne!!! Kazda mistnost ma veliky a strasne pohodlny gaucem, plazmovou televizi, pocitac se snad milionem pisnicek, zvonecek na obsluhu a... Mikrofony!!! :)) My jsme dostali mistnost asi pro deset osob, vesli jsme se tam akorat, obejdnali jsme si pivka a ruzne dalsi taiwanske speciality. Ale behem vybirani se uz taiwanci a cinani predhaneli v tom, kdo bude zpivat prvni a uz si davali pisnicky do poradniku :) V kazdem rohu mistnosti byl velky reproduktor (dohromady 8), tak si asi dokazete predstavit, jak skvely zvuk tam byl! Navic na ovladaci se dalo nastavit uplne vsechno co se hudby, zpevu ci titulku tyka. Potom, co jsme videli, jak si to taiwanci uzivaji a prozivaji kazdou vetu, tak i my, evropani a americani, jsme se odhodlali ke zpevu. Ja ( po par pivkach:) jsem se do toho taky pustil. Zpivali jsme postupne kazdy jedno solo. Potom nejake duety a nakonec jsme porad stejne zpivali vsichni, tak bylo vlastne uplne jedno, kdo mel zrovna mikrofon. Musim nyni vetsinu z vas zklamat, protoze nemam zadne video. Ale zaroven chci rict, ze me to tam strasne bavilo a tak jsem tam rozhodne nebyl naposled! Takze video bude priste :). Aspon se mate na co tesit:) Abych to zhrnul, tak takto jsem si karaoke opravdu nepredstavoval. Asi nema cenu moc mluvit o prostredi ve kterem se zpiva, protoze to je vice nez idealni! Nevim, co vic by jsme potrebovali. Nejlepsi ale bylo to, jak nas taiwanci a cinani strhli tim svym nadsenim a herecvim. Pres nasi pocatecni rezervovanost, jsme ze sebe shodili nase evropske masky a nasadili asijske nadseni a cely vecer jsme si uzivali a zpivali! Bylo to uzasne, nikdy jsem nic podobneho nezazil a musim se priznat k tomu, ze uz se nemuzu dockat, az tam pujdeme znovu :)))

Jelikoz jsme prisli domu az ve 4hod rano, tak jsem sobotni dopoledne prospal a odpoledne jsem se ucil. Vecer jsme zasli do Ximendinu. To je centrum mesta pro mlade. V mem pruvodci je to cislo 1, co musime navstivit v Taipei a libi se me slovo, kterym toto misto oznacuji: ultraconsumeristic. Nevim, jak to presne prelozit do cestiny, ale presne to vystihuje, jak to tam vypada. Tisice lidi, tisice obchodu opravdu se vsim, stovky poulicnich prodejcu, desitky hercu a spousta dalsiho. Kazdy se tam snazi upoutat necim pozornost. Je to misto, ktere nikdy nespi a kazdy taiwanec, ktery nechce byt out, sem chodi nakupovat obleceni. Ja jsem zde dokonce nasel i neco moji velikosti, takze vim kam jit, az budu neco potrebovat.

Na nedeli jsem naplanoval vylet to Narodniho parku. Na Taiwanu je celkem 5 narodnich parku a my z Taipeie mame to stesti, ze k tomu neblizsimu se da vpodstate dostat metrem. Tento narodni park se jmenuje Yangmingshan. Rekl jsem muj napad Ling (z letadla) a jejim kamaradkam. Mo a Shaki. A jeste se k nam pridal Sebastian. Sraz jsme meli na konecne metra v 10hodin rano. Po typicke taiwanske snidani jsme se vydali do turistickeho centra. Koupil jsem si mapu a domluvili jsme se na vyletu na nejvyssi vrchol (1120m.n.m.). Na prvni pohled bylo poznat, ze tento narodni park je blizko hlavniho mesta. Vsude, kde jsme chodili byli peclive upravene cesticky (mysleno schody). Ano sli jsme asi z 400m.n.m, az na vrchol po schodech- nekde byli vice ci mene prirodni, ale byli to schody. Na holkach bylo videt, ze nejsou moc zvykle chodit :) Kazdych 200metru jsme si davali prestavecku, aby jsme nabrali dech a mohli pokracovat dal:)) Ale bylo to super, po ceste jsme hrali spoustu taiwaskych her a uzivali si prekrasne prirody. Bohuzel zhruba od 800m.n.m nas pohltila mlha, ktera nas uz neopustila. Holky nam rekli, ze tak je to tady skoro porad. Ale i tak bylo videt, jak krasna priroda okolo musi byt. Asi po 3hodinach velmi pomale chuze jsme dosli na vrchol. A zazil jsem neco, co si uz skoro ani nepamatuju. jelikoz jsem mel po vystupu propocene tricko a nahore bylo jen 16stupnu a foukal vitr, tak me byla i trosku zima! Hmm, uz jsem si asi zvyknul na teplo :) Po ceste zpatky se nam na par sekund naskytl vyhled na celou Taipei. Byla pod nami jako na dlani videli jsme jak se reka vleva do oceanu i jak si slunicko hraje s okny na Taipei 101. Do Yangmingshan National parku se urcite jeste mockrat vypravim. Z me koleje je to asi hodina a pul cesty a ocitnu se opravdu v nadherne prirode s jeste krasnejsimi rozhledy. Takze pristi slunecny vikend je o program postarano.

Jinak prvni pulku toho tydne se nic specialniho neudalo. Chodim do skoly, snazim se zapamatovat vsechny nova anglicka slovicka. Do cinstiny chodim tento tyden se 7 holkama. Druhej kluk, Francouz, totiz ma spoustu testu v IMBA kurzech a tak se rozhodl, ze tento tyden vynecha cinstinu. Mame uplne skvelou ucitelku. Hodiny jsou porad zabavne a mam pocit, ze se toho vazne docela hodne naucime! Napriklad uz zvladam komunikovat zakladni fraze s taiwnacema, kteri neumi anglicky a kdyz jsem v night marketu, tak uz ukecavam ceny v cinstine :))

Ted je ctvrtek vecer a ja mam opet na posteli zbaleny bagl a chystam se na vylet! Tentokrate jedu asi s dalsimi 25 exchange studenty na Green Island (Zeleny ostruvek). To je jedno z nejkrasnejsich mist na Taiwanu. Objednali jsme si pro sebe vlastni autobus a za hodinu a pul odjizdime od hlavni brany univerzity :) Zitra v 7 rano prijedeme na pobrezi, kde na nas bude cekat lod, ktera nas zaveze na ten malinky ostruvek. V cene ubytovani na ostruvku mame snidane, potapeni a skutr! Uz se nemuzu dockat! Jenom se nyni modlim at mame pekne pocasi a verim, ze to bude super! Vracim se asi az v pondeli rano. Kazdopadne blog napisu, co nejdriv, jak jen to bude mozne!

To je pro dnesek vsechno. Mejte se pekne a taky vam preju peknej vikend!!

Ahooooooj!

sobota 18. října 2008

Akce "taiwanská vlajka"

Ahoj! Rad bych reagoval na komentare a mnozici se dotazy ohledne akce "Taiwanska vlajka":) Puvodne jsem o tom do blogu radsi nechtel psat, protoze tady na Taiwanu je zakazany snad uplne vsechno(co kdyby si to nejakej aktivni urednicek prelozil :). Zakazane jsou tu i veci, ktere by vas vubec nenapadli. Napriklad v metru se nesmi jist, pit a ani zvykat zvykacka! Nebo kdyz clovek ceka na metro, tak se musi pohybovat po carach, ktere jsou namalovane na zemi! A neexistuje zde predbihani si vybocovani z linie:) No kdyz uz jsme u tech zajimavosti, tak dalsi vec, ktera me docala zaujala je, ze ridici autobusu, se pozdravi s kazdym, kdo do autobusu nastoupi a podekuji mu pri vystupovani (!) :) No jen si predstavte, ze jste ridic autobusu a kolikrat za den by jste museli rict xie xie (dekuji). Hruza! :). Ale to uz nema moc spolecneho s vlajkou. Jen jsem chtel rict, ze tady jsou velke pokuty i za ty nejstupidnejsi pravidla, tak si radsi nepredstavuju, co by se delo, kdyby nas nekdo chytil jak odrezavam Taiwanskou vlajku :)))
10.10. je na taiwanu statni svatek. Na statni svatek se po cele zemi vyvesuji statni vlajky. Ale tady to neni jako u nas, tady byly statni vlajky uplne vsude. Na kazde vetsi ulici, co pet metru, to jedna vlajka. Byly na autobusovych zastavkach, na kazde lampe. Proste vsude. I na moste kousek od naseho kampusu :) Most je dlouhy asi 40 metru na kazde strane mostu bylo zhruba patnact taiwanskych vlajek. Kdyz jsem to minuly tyden videl, tak jsem si hned rekl, ze by to byl dobry suvenir :o) O vikendu, ve meste Kaoshioung jsem o mem planu rekl Ester. Taky okamzite chtela jednu:) Behem vikendu jsme celou akci podrobne naplanovali. Sraz jsme meli v pondeli o pulnoci dole u fontany:) Prisli jsme celi v cernem(aby jsme byli maskovani:) ) Ja jsem mel nuz, Ester nuzky a kabelku, kam jsme pak vlajky schovali :) Bylo to vazne strasne vtipny. Kdyz jsme sli k mostu, tak jsme se citili jako nejvetsi kriminalnici, ale touha mit takovou peknou vlajku byla silnejsi. Po prozkoumani okoli jsme zjistili ze nejlepsi bude shodit vlajku i s tyci, na ktere byla pridelana, pod most. A pod mostem, pekne ve stinu (a mokru), vlajku od tyce odrezat :))) To jsme udelali 2x. Kazdy jsme chteli svoji vlajku. Ale nejvetsi vzruso bylo, kdyz uz jsme se vraceli a uvideli jsme jak smerem k nam jedou 2 policiste na skutrech. To nam ztuhl usmev na rtech. Ester se vazne docela bala. Ale nastesti tam nebyli kvuli nam, ale kvuli necemu jinemu. Jenom kolem nas projeli a nam se docela ulevilo. Secteno a podrzeno, nyni mam na koleji na zdi povesenou Taiwanskou vlajku o rozmerech asi (1,5m x 1m). Kdyz jsem si ji sem pridelaval, tak na me mi taiwansti (a japonskej) spolubydlici pekne cuceli :)))...

středa 15. října 2008

3 denní výlet do města Kaoshiung - DOKONČENO

Omlovam se za mensi zpozdeni s clankem, ale drive to neslo. Z vyletu jsme prijeli az v nedeli vecer a cele pondeli jsem mel skolu a musel jsem se ucit. No ale konec vymlouvani a zacneme pekne od zacatku:)Po predchozim rozhodovani jsme si na tento prodlouzeny vikend vybrali jako destinaci jizni taiwan, konkretne mesto Kaoshiung. Ve ctvrtek po 11 hodine vecer jsem s Olofem cekal dole u fontany (neco jako hodiny na care) na Ester. Uz z dalky jsem videl ze budeme muset resit mensi problem :) Ester si totiz nevzala batoh, ale mela veci zbalene v takove te kabely ktera ma kolecka a tahne se(!!). Opravdu idealni na vylet:) Po tom co jsme se chvilku divili a smali se, tak jsme potom museli zacit Ester uklidnovat, protoze z toho byla cela spatna. Omluvou ji ale bylo, ze zadny(normalni) batoh nema a tak nemela na vyber. Pozdeji se stejne ukazalo, ze to zas az takovy problem nebyl. Pote co jsme dorazili na hlavni autobusove nadrazi v Taipei jsme jiz z dalky videli neco, co jsme videt opravdu nechteli. Obrovskou frontu. Vetsi jsem v zivote snad jeste nevidel. Bylo to kvuli tomu, ze to byla noc pred statnim svatkem a vetsina lidi nekam cestovala. Meli jsme to cekat a rezervovat si mista dopredu, ale nenapadlo nas to. Priste uz budeme chytrejsi:) Po zjisteni, ze podobne fronty jsou i na vlakovem i druhem autobusovem nadrazi jsme se rozhodli, ze dneska musime odjet. Ze nebudeme macky a ze se nevratime zpet do Kampusu. Koupili jsme si listky a stoupli si nakonec te nekonecne rady. Autobusy odjizdeli snad kazdych 5minut a tak jsme se asi za hodinu dostali na radu. Konecne! Uz jsme byli dost unaveni a tak nam kralovske sedacky v autobuse prisli naramne vhod.

Po zhuruba 5 hodinach jsme pred 6 hodinou ranni dorazili do mesta Kaoshiung. Je to vlastne takove hlavni mesto jizni casti Taiwanu. Ale uz na prvni pohled to tam bylo uplne jine nez v Taipei. Navic na jihu byva vzdy jeste o 5°C tepleji nez na severu ostrova. Byli jsme uplne zniceni a nevyspali a tak jsme dlouho nevahali a vydali jsme se na plaz, kde jsme chteli dospat to, co jsme procekali v noci na nadrazi. Plaz se tam nachazi na ostruvku asi 5 minut cesty trajektem z mesta. Videli jsme vychod slunce a po asi 15 minutach chuze jsme dorazili na krasnou mestskou plaz. Po vykoupani jsme si rozhodili rucniky, zabezpecily bagly (a vozik Ester:) ) a asi 3 hodiny jsme spali. Vzbudili nas az beach-handballiste, kteri si asi 10m od nas postavili hriste :). Po druhem vykoupani a vyblbnuti se ve vode jsme si dali sprchu a vydali se hledat neco k snedku. Bylo asi pul 10 rano. Musim vam rict, ze na plazi jsem spal jenom v plavkach a i kdyz jsme tam lezeli zhruba od 6 do 9 rano, tak jsme se vsichni trosku spalili! To jen aby jste si predstavili, jak tam to slunicko pari :) Prosli jsme se po hlavni ulici ostruvku a zjistili jsme, ze nic jineho nez morske plody k snedku nenajdeme. Na rybu jsem se po ranu vazne necitil, tak jsem si dal s Ester vynikajici grilovanou chobotnici v nejake specialni omacce! Hmmmm lepsi snidani jsem snad jeste nemel!:) Chobotnici ochutnal take Olof, ktery nikdy neji ryby a morske plody a rekl, z mu to docela chutna :) To uz neco znamena:)
Po navratu trajektem do mesta jsme meli v pristavu sraz s Fyn. To je taiwanka u ktere jsme meli prvni noc prespat. Nasli jsme se pres CouchSurfing. Uz na prvni dojem byla strasne sympaticka, ostatne jako vsichni tady. Behem par minut jsme se vsichni seznamili ( i s kamaradem, ktery prijel s ni) a rekla nam jaky ma plan na dnesni den! Znelo to fantasticky a tak jsme jen kyvali hlavami a tesili se az to tam cele zacneme prozkoumavat. Jediny pouzitelny dopravni prostredek je na Taiwanu skutr. Na jihu ostrova to plati dvojnasob. No a oni pro nas prijeli hned na dvou a tak ja s Olofem a kamaradem Fyn jsme jeli na jednom a Ester s Fyn jeli na druhem. Byla to moje prvni jizda na skutru tady na taiwanu a tak jsem ji nahral na video :)Ale nenechte se zmast tim, ze nevidite na ulici zadnou dopravu, je to tim, ze bylo jeste docela brzo a jeli jsme v odlehle casti mesta! S tim, co jsme zazili dalsi dny se to ale neda vubec srovnavat.
Pote co jsme dojeli k Fyn domu, jsme si prohledli misto kde budeme spat. Byl to krasny a velky byt. Po celem byte byla spousta odlisnosti (velkych i detailu) od bytu, jak je zname my. Olof a Ester si jeste hodinku zdrimli a pak jsme se uz vsichni 4 vydali smer Opici hora. Jeli jsme tam na skutrech. Fyn nam rekla, ze jejich rodina ma 5 clenu a to znamena ze maji 5 skutru:) Ale my jsme jeli po dvojicich na jednom skutru. Ja zase s Olofem na jednom a Ester s Fyn na druhem. Ted jsem ridil uz ja! Ridil jsem skutr vpodstate podruhe v zivote (poprve to bylo v Brode a to se s tim, co jsem zazil tady vubec neda srovnavat :) ) Musim se priznat, ze ze zacatku jsme meli docela problemy se stabilitou:) Ale po 10 minutach jsem si zvykl a bylo to uz bez problemu. Ale za cely vikend (a to jsem skutr ridil dohromady zhruba 6 hodin) jsem si opravdu nezvykl na zdejsi dopravni predpisy. No ani to nejsou predpisy, ale spis dopravni zvyky. Vlastne se to ani neda nazvat zvyky, tady si proste kazdy dela co chce! A to doslova!!! Neni tady neobvykle potkat skutr jedouci na dalnici v protismeru, na dopravni znacky se tu opravdu nehraje. Ja si vlastne myslim, ze je tady ani moc nepouzivaji :) Nejvice me ale dostalo to, ze pri jizde mestem neni problem za 5 minut projet 10krizovatek na cervenou! Ano, zelena, cervena, tady je to uplne jedno. Pri jizde se kazdy stara jen o sebe a dela si co chce... No bylo to neco! Musim rict, ze jsem tady normalne porad zpoceny z toho vedra, ale tak jak jsem byl mokry po me prvni, zhruba pulhodinove jizde mestem, jsem tu jeste nezazil :) Cely den jsme se pravidelne stridali s Olofem v rizeni. Pote, co jsme se dostali z mesta-z toho tisicihlaveho davu skutru-jsme si konecne zacali uzivat (i kdyz me se to vlastne libilo i ve meste:). Jeli jsme nadhernym lesopralesem, videli jsme opice a dalsi zviratka. Pote jsme se dostali na pobrezi a jeli jsme nadhernou cestou po uboci hor. Nalevo byl nekonecny ocean a napravo vysoke hory! Bylo to nadherny! Asi po pul hodine jsme dorazili na misto, ktera nam Fyn chtela ukazat. Po mensim prodrani dzungli jsme se ocitli na vrcholku utesu z ktereho byl nadherny vyhled na vsechny strany! 30m pod nami se lamaly vlny o skaly. Chvili jsme tam sedeli a povidali si. Nadhera!Pote jsme zasli do jedne "restaurace" v dzunglo-stylu. Nekdo se najedl, ale ja si dal jen koktejl (pripravoval jsem se na vecerni night market:)) Pri ceste zpatky se uz zacalo ztmívat. Zastavili jsme se jeste u budovy British Council. To je stara, ale rekonstruovana stavba. Docela se me tam libilo, ale stovky taiwncu okolo kazili dojem. Toto misto je oblibena turisticka atrakce. Predtim nez jsme se vydali do night marketu, jsme zasli na koncert, na ktery nas pozval dalsi kamarad Fyn, ktery cestoval cele odpoledne s nami. Byl to american, ktery na Taiwanu uci anglictinu. Zije tady uz 8 let. Na koncert jsme dorazili se zpozdenim ale o to nejlepsi jsme neprisli. Kdyz jsme vstopili dovnitr salu, kde se to cele odehravalo, tak se nejprve vsichni otocili nasim smerem a zkoumavymi pohledy si nas prohledli:) Ale jak jsme se usadili, tak jsme si jen zacali uzivat velmi zajimavou taiwanskou kapelu s jeste zajimavejsimi nastroji :)
Zhruba v 10 vecer jsme meli u night marketu sraz asi s dalsimi 5 lidmi- vetsinou CS. No a to by to svet nebyl maly, abych tam nepotkal Cechy! Bylo to mlady par zrovna ubytovany u jednoho CS a tak jsme si pri nocnim uzivani v night marketu povidali o nasich zazitcich. Oni si vzali na 3 tydny dovolenou a rozhodli se procestovat Taiwan. Oni rikali, ze jsem prvni Cech, ktereho tady na Taiwanu potkali :) Potom, co jsme se poradne najedli a nekteri nejmenovani si nakoupili zasoby obleceni, jsme odjeli na skutrech k Fyn domu. Tam jsme si asi do 3 hodin do rana povidali o vsem moznem. O CS zkusenostech, o cestovani, kuturnich odlisnostech, pive atd...no proste o vsem :) Tak takovy byl nas patek...


xxxxxxxxxxxxxxxxxx
pokracovani
xxxxxxxxxxxxxxxxxx


V patek vecer jsme vlastne jeste zmenili plany na nasledujici 2 dny. Protoze vsichni taiwanci nas varovali, at rozhodne v tyto dny nejezdime do Kentingu. Ze to tam bude vsechno plne lidi a zbytecne predrazene. Asi jsme nebyli jedini, ktere napadlo stravit prodlouzeny vikend v tom narodnim parku :) Co jsme tak slyseli, tak to asi napadlo cely Taiwan :) Ale vubec nam to nebylo lito! Proc by jsme vlastne museli cestovat jeste vice na jih, kdyz v Kaoshiongu a okoli je spousta prekrasnych mist na kterych jsme jeste nebyli! A Kenting nam neutece, urcite tu jeste bude spousta prilezitosti se tam vypravit. V sobotu jsme vstali o pul 11, zajeli jsme si dat snidani k nedalekemu jezeru a pote jsme se jiz vypravili na sraz s Kristynou(CS, kamaradka Fyn). Mozna nekomu z vas muze prijit divne, jak muze mit taiwanska holka jmeno Kristyna :) To je proto, ze 99% cinskych(taiwanskych) jmen je pro evropany a americany nevyslovytelnych (ja porad neumim spravne vyslovit ani moje cinske jmeno!!!:( ). No a proto si kazdy taiwanec, ktery ma zajem, muze vybrat anglicke jmeno, ktere se mu libi a pouzivat ho jako vlastni pri kontaktu s cizinci. Je to opravdu velmi prakticke-anglicke jmena se totiz daji zapamatovat! :) No pote co jsme se s Kristynou nasli, pozvala nas do obchodu jejich rodicu. Pozdeji nam rekla, ze nas rodice chteji videt a pohostit (jak taiwanske :) ). Rodice byli velmi sympaticti a porad se usmivali- doufam, ze to nebylo kvuli moji cinstine. Uz se me nekolikrat stalo, ze jsem zmenil jeden jediny ton ve vyslovnosti a rekl jsem neco moc vtipnyho ci sprostyho :o). Rodice prodavaji caj. Je to jejich celozivotni vasen a mel jsem pocit, ze snad kazdy z celeho mesta si k nim chodi kupovat caj :) Usadili nas ke stylovemu stolu a zeptali se nas jestli chceme vyzkouset tradicni cinske caje. Co si myslite, ze jsme odpovedeli? :) Okamzite jsme kyvali hlavami, ze chceme :) To ale nebylo, delani caje!! To bylo doslova nejake umeni! Nikdy bych neveril, co vsechno se musi s konvici, salky, vodou a cajem udelat pred tim, nez se se vubec bude moci k caji jenom privonet. Zjistil jsem take, ze se nedegustuje jenom vino, ale ze se degustuje i caj- prvni nalev se totiz nikdy nesmi pit a slouzi pouze k tomu aby jsme si k privoneli:) Vyzkouseli jsme 3 druhy caje a s kazdym z nich byl spojeny jiny ritual pripravy. Uz take rozumim tomu, proc jsou salky na caj nekdy uplne prtave (tady jsou vzdycky prtave). Je to proto, ze to co pijeme u nas, to se cajem nazyvat neda. Caje zde jsou neskutecne silne a to i presto kdyz se nalev opakuje treba i po pate. Behem holdovani cajum nam mama donesla obed ktery nekde koupila (jak jsem rikal, taiwanci doma skoro nikdy nevari). Nemohl jsem tomu verit, ale vsechno vic nez uzasne:) Presne kvuli necemu takovemu miluji CS, k tomuto by jsme se jinak nikdy nedostali. Po obede jsme ja, Ester, Olof, Krystyna, 86leta babicka Kristyny, bratr a stryc Kristyny(!!!) vlezli do transitu a vydali se smerem k nevyznamnejsimu budhistickemu mistu v jizni casti Taiwanu. Nachazelo se asi hodinu cesty autem od mesta. A proc nas vlastne jelo tolik? No pro tuto taiwansku rodinu jsme byli asi neco specialniho a tak se nabidli, ze nas tam odvezou a ukazou nam misto, na ktere jsou tady vsichni velmi hrdi. A protoze meli auto pro 10 lidi a v nem spoustu mista, tak se rozhodli stravit odpoledne s Evropany. Vcetne velmi aktivni babicky,ktera snad ani nemela 150cm :) Kdyz jsme se uz priblizili k mistu, na ktere jsme chteli dorazit, uz z dalky jsme videli obrovskou zlatou sochu budhy. Ano, hlavni dominantou kopce, na kterem byl cely komplex chramu a budhistickych budov umisten, byla 36m vysoka zlata socha Budhy, ktera se tycila nad vsechno ostatni! Po prijezdu jsme se zacali prochazet po arealu, ktery na nas pusobil strasne obrovskym dojmem. Vsude okolo byli strasne hodni a usmevavi mnisi v budhistickych odevech. Mohli jsme se zadarmo napit caju a pozdeji jsme se dozvedeli, ze zde nabizeji prenocovani zdarma na jednu noc i s veceri. Verim, ze to musi byt strasne zajimave, ale rozhodli jsme se, ze tady ale prespime nekdy jindy (treba pri druhem pokusu podivat se do Kentingu:). No nebyl bych to ale Cech, kdybych se nezeptal, jestli neni moznost dostat jenom veceri :)) Ale bohuzel to bylo zamitnuto-vecere je pouze pro hosty, kteri zde prespavaji. Skoda. No prohlidli jsme si takovou muzeo-jeskyni o budhismu. Bylo to strasne zajimave, Krystyna nam o vsem dlouho a zaujate povidala. Je totiz budhistka. Dozvedel jsem se spoustu veci o kterych jsem nemel predtim ani tuseni. Vlastne pokazde, kdyz si tady na Taiwanu povidam s nekym mistnim v podstate na jakekoliv tema, tak neustale zjistuji, jak strasne malo o svete vim...Pote, co jsme vylezli z jeskyne a s Olofem jsme dostali holky z obchudku s budhistickym suveniry, jsme se vydali nahoru do schodu, podivat se na na misto, kde se lide modli. Vevnitr to vypadalo stejne, jako vsude okolo, bylo to monumentalni:). Naproti vchodu pred nami sedeli 3 velci zlati budhove. A po zdech cele budovy byly desetitisice malych sosek vsemoznych budhu (budhu je totiz moc druhu). Po uzivani specialni atmosfery toho mista jsme se vydali na misto, kam jsem se tesil nejvic. K velkemu zlatemu budhovy. Jakmile jsme k nemu blizili, tak jsme si vsimli i ostatnich malych budhu. Ano, na tomto kopci neni jenom velky budha, ale v jeho okoli se nachazi 1000 malych, dvoumetrovych zlatych budhu! Nepocital jsem je, ale opravdu nebylo tezke uverit tomu, ze jich tam bylo tisic! Byly opravdu vsude. Trpitili se a my jsme si uzivali krasne vyhledy do okoli a na tu nadheru kolem. Az jsme se nabazili, tak jsme se vypravili zpet k autu. Ale nejeli jsme jeste domu, Krystina si pro nas pripravila jeste jedno prekvapeni. Zastavili jsme se ve vesnicce s papirovymi destniky! Bohuzel uz se zacalo ztmivat, ale i tak jsme videli ty nesmirne popularni destniky z papiru a s krasnymi cinskymi pismeny a vsemoznymi kresbami. Prosli jsme si tuto malinkou vesnicku, Ester si i jeden destnik na pamatku koupila a nasedli do auta. Tentokrate uz smer Kaoshiung. Pri ceste autem na zavolala mama Krystiny, ze pro nas maji nachystanou hostinu (mama sice pouzila slovo vecere, ale ja si myslim, ze hostina to vystihuje lepe :) ). No moc dlouho jsme nevahali a rychle jsme zrusili grilovani,ktere jsme planovali na zahrade u kamaradu Fyn. No, radsi si poradne sednete, protoze to, co jsme po prijezdu uvideli na stole, by vas mohlo posadit :p. Kdyz se otevreli dvere, tak jsme se nejdriv privitali asi se 7 znamymi a kamarady od rodicu Kristyny. No a pak jsme zahledli stul! Vedeli jsme ze ma na veceri byt seefood, ale takhle jsem si to ani v tech nejoptimistejsich snech nepredstavoval :) Ok, nyni popisu vsechno co jsme behem vecera stihnul zaregistrovat :): Asi 15 krabu, kazdy o prumeru zhruba pul metru(!!!): Zhruba 30 krevet, kazda 30cm dlouha(!!). Obrovsky pekac prave pekingske kachny(!). A ke kachne jsme meli zazvor a takove velke chlebove placky, do kterych jsme kousky masa museli ume zabalit. Dale: Velka misa salatu z malych krevetek. Asi 5 druhu po domacku vyrobenych omacek a dochucovadel (od extremne palivych az po specialni k pekingske kachne) a Tofu dezert posypany susenou rybou. No, snad jsem na nic nezapomel. A na to vsechno nas bylo asi 13. Byl to proste nezapomenutelny vecer! Prvni pul hodinu me jeden taiwanec vysvetloval vsechny taje a figle, jak a kde zmacknout kraba a krevetu, aby jsme se dostali k masu. Vysvetlovali nam, jak pouzit specialni kleste na rozcvaknuti nozicek kraba, kdyz uz se clovek k masu opravdu nemohl dostat. Predvedli nam jak spravne pripravit pekingskou kachnu, kolik dat omacky, zazvoru a jak to zamotat do chlebove placky. Ochutnal jsme i nejaky taiwansky alkohol. Ale vetsinu vecera jsme ke vsemu pili pivo. Na zaver jsme si s Olofem dali nejaky orisek se speciani napni zabaleny v listu- mistni specialita. Ester si to nedala, pry o tom slysela neco ne moc dobreho. Ale docela dost lidi to tady behem dne zvyka- ale nemam vubec poneti co to bylo. Jak to nekde najdu, tak vam reknu...Kdyz jsem jedl meho tretiho kraba, tak uz jsem se k masu dostaval skoro jak profesional (mysleno tak, ze jsem nanahazoval lidi na druhe strane stolu a ze jsem ani nerozlil zadny napoj na stole :) ) Ne, delam si srandu, uz me to ke konci vazne docela slo. Ti kteri me znaji si asi dokazi predstavit, kdy jsem prestal jist... Ano, ja jist neprestal :) Vsechno bylo tak vynikajici! Tolik novych chuti a vuni! Byla to ta nejlepsi vecere, jakou jsem kdy jedl! Vsichni taiwanci se nas porad na neco vyptavali nebo nam neco vysvetlovali. My jsme jim bud sami, nebo prostrednictvim Kristyny odpovidali. Kdyz uz se vecer chylil ke konci tak jsme se rozloucili, vsem jsme strasne moc podekovali za krasny vecer a jeli jsme na skutrech domu (neptejte se me, kdo ridil:). U Fyn doma jsme si zase az skoro do rana povidali. V nedeli jsme vstali v 11hod, zbalili se, rozloucili se s Fyn. Ale ne se se slovy sbohem, ale se slovy see you soon, protoze jsme si moc rozumeli a bylo nam vsem jasne, ze to neni naposled, kdy jsme neco spolecne podnikali (myslim i ostatni pridruzene CS). Prosli jsme si s batohy (a Ester s vozitkem) stred mesta a ve 3 hodiny jsme uz sedeli v autobuse do Taipeie. Cesta nyni trvala neco pres 6 hodin, protoze kazdy jel po prodlouzenem vikendu zpatky do Taipeie. Asi v 10hodin vecer jsem se konecne dostal na kolej. Byl jsme strasne unaveny, ale neskutecne rad za tento uzasny vikend.

Tak takovy byl nas 3 denni vylet! Libil se vam? Behem tohoto prodlouzeneho vikendu, nejenom, ze jsme potkali spoustu novych lidi z Taiwanu, Ameriky a i z Ceska :), ale taky jsme se poznali vic s Olofem a s Ester. Olof je sympatak, je na nem na prvni pohled videt, ze delal 12 let wresling(mysleno: recko-rimsky zapas). A s Ester si skvele rozumime. Ester je spravnacky trestena italka s kterou nikdy neni nuda :) Jsem rad, ze jsem na tento vylet zrovna s temito dvema (a taky doufam, ze si nekdo jiny neprelozi tento blog a nevezme si to nejak spatne :))) Jinak po ceste na zpatek my Olof rekl, ze ve ctvrtek, kdy se rozhodl, ze s nami pojede na vylet, tak opravdu necekal, ze to bude takove jake to bylo. Moc se mu to libilo. Pres pocatecni neduverive pohledy (nevedel co to je CS), myslim, ze pochopil co to obnasi byt CouchSurfarem. Ze to neni o tom usetrit penize za zbytecne ubytovani, ale je to hlavne moznost, jak poznat nove lidi a zazit veci o kterych by clovek normalne nemel ani tuseni...

Ja jsem taky moc rad, ze se jim to libilo!Vlastne pro oba dva to byla prvni CS zkusenost. Tak ahooooooooj a doufam, ze se to libi i vam :))) A pokud budete mit nekdo cas, tak me taky napiste mejla nebo do komentaru, jak se mate, co je noveho a tak! Taky si to moc rad prectu.

pondělí 13. října 2008

Blog bude zitra

Zitra pisu test z Human resource management, tak bohuzel nemam cas napsat clanek o tom, co jsem delal o vikendu. A navic si jdu jeste dneska o pulnoci hodin pro taiwanskou vlajku, ktera visi na moste kousek od kampusu :))) Snad to bude uspesna akce:) Zitra se dockate blogu i fotek, tentokrate to stoji opravdu zato:) Tak ahoj!

čtvrtek 9. října 2008

Co budu delat o vikendu?

Ahoj! Prave je tady pul jedenacte vecer. Ja mam asi 5 minut cas a tak vam chci napsat, co planuju na nasledujici 3 dny. Na posteli mam prave zbaleny bagl. Ano za chvilicku vyrazim. Pojedu s Ester a Olofem na jih Taiwanu- Do Kaoshiongu a do Kentingu. Pres noc pojedeme autobusem a rano, po skoro 7 hodinach jizdy by jsme meli byt v Kaoshiongu. To je vlastne hlavni mesto jizni casti ostrova! Mame tam domluvene ubytovani u Couchserfaru, takze taky usetrime :) V sobotu se premistime jeste jizneji-na uplnou spicku taiwanu- do narodniho parku kenting. Tam jsou prozmenu nejkrasnejsi plaze na celem ostrove. Chceme si tam pujcit skutry a cele to tam projezdit... Uz se nemuzu dockat.Vsechno to jsou zatim jenom plany...Jak prijedu, tak se dozvite, jak jsme se meli :) Tak ahooooooooooj!

úterý 7. října 2008

Velké srovnání

Ahoj!Na taiwanu je tyto dny pomerne destivo a ja je travim hlavne studijne. Ale nasel jsem si cas, ukazat vam jedno zajimave srovnani. Na nasledujich fotak si muzete prohlednout vzdy stejne misto. Jednou je vyfocene za pekneho pocasi a podruhe pri tajfunu! Vsechny fotky jsou foceny v mem kampusu a myslim si, ze je na nich pekne videt, co tajfun je. Je to hodne vody. Je to strasne mooooc vody!:) A je opravdu vsude:)))

Pohled na dolni kampus:


Reka protekajici kampusem, leva strana:


Foto z mostu na druhou stranu:


Kanal ktery vede kampusem:


Umela ricka u me koleje:

neděle 5. října 2008

National Palace museum, Taipei ZOO a Tichý oceán

Tak jsem zase tady:) Na Taiwanu mam prave nedeli vecer a jeste predtim, nez se vrhnu do postele, kam se strasne tesim, tak bych se s vami rad podelil o sve nove zazitky. Asi se nema cenu moc zminovat o mem studiu cinstiny. Porad me to zabira spoustu casu (asi 4hodiny denne!!!). Ale na druhou stranu uz si treba dokazu obednat jidlo, ci rozumim zakladnim frazim. Mozna vam to prijde malo, ale na cinstinu je to vic nez dost:)

Behem tohoto tydne jsem se jiz nejspis definitivne rozhodl, ktere z kurzu zde budu studovat. Ano, az nyni, po nekolika tydenim navstevovani vseho mozneho (a nekdy i nemozneho:) ). Takze, pokud vas to zajima moje predmety jsou nasledujici:

1) Human resource management (utery, 9-12hod)
2) Financial management (streda, 9-12 hod)
3) Chinesse business in global perspective-IMBA (streda, 19-22hod).
4)Practical new product development and marketing-IMBA (jiz jsem absolvoval)
5) hodiny cinstiny (kazdy den od pondeli do patku, 15-18hod)

A to jeste neni vsechno! Mam taky volejbal (pondeli, 8-10hod) a tenis (ctvrtek, 10-12). Ted si jeste predstavte,ze mam koupenou rocni permanentku do posilovny (chci tam zajit aspon 2x tydne) a taky rocni permanentku na tenis (ten si chci zahrat jeste aspon 1x mimo tenisovy kurz). No a ted uz je to opravdu vse :) Takze, kdyby jste me nekdo nemohl zastihnout na skypu, icq nebo msn, tak, to opravdu neni moje vina :) Tento tyden jsem se uz z 90% ridil timto rozvrhem a ted by jsem vam rad napsal co jsem jeste podnikal mimo skolu. Verim, ze to vas zajima daleko vic :)V patek dopoledne jsem se rozhodl jit do National Palace Museum. Toto museum je nejvetsi muzeum cinskeho umeni na svete. Ma pres 650 000 (!!!) exponatu. Ty samozdrejme nejsou vystaveny vsechny, ale rika se, ze pokud clovek bude chtit videt znovu stejne exponaty, jako nyni, tak by musel prijit az za 30 let(!). Tak dloho trva, nez se vsechny exponaty protoci. A posledni vec, asi si rikate, proc je nejvetsi sbirka cinskeho umeni na Taiwanu a ne v Cine. To proto, ze po WW2 si Chiang Kai-shek nechal veskere cennosti z Ciny privest k sobe na Taiwan. A z tech jeho zbirek je nyni udelano toto museum, ktere popisuje celych 8000 tisic let cinske historie. Do musea jsem sel s Ester(Italie), Sebastian (Nemecko), Oxana (Rusko), a jeste se dvema holkama. Jedna je z Holanska a druha ze Svycarska, ale jmena jsem bohuzel zapomel :o). Pssst! :) Oxana je nova spolubydlici Ester a je to hned na prvni pohled sympaticka holka. Asi v 10 rano jsme uz byli na miste, to byl docela uspech vzhledem k tomu, ze muzeum se nachazi na druhe strane Taipeie. Bodova, ve ktere se veskere sbirky nachazeli byla obrovska a prekrasna. Me na ni nevic zaujalo to, i kdyz to na prvni pohled neni vubec videt, ze budova je postavena ve svahu. To proto, aby veskere exponaty, ktere nejsou vystaveny (95%) mohli byt bezpecne uchovany v ukrytu hluboko pod zemi, aby jim nehrozilo zadne nebezpeci. Udajne by ten ukryt mel vydrzet i atomovou bombu(!). V muzeu se nesmelo fotit, tak se s vami bohuzel nemuzu podelit o obrazky. Ale bylo to docela zajimavy. Asi po 3 hodinach stravenych vevnitr, jsme s rozhodli, ze uz mame dost a sli jsme se projit do prekrasne zahrady, ktera patri National Palace museum. Abych to zhrnul, tak jsem rad, ze jsem tam byl, ale ze by to zase byla nejaka bomba, tak to zase ne...No, proste muzeum :)))Dalsi den, v sobotu, jsme nezahaleli a po domluve jsme se vydali do Taipei ZOO :) To se nachazi asi jen 2 zastavky autobusem od nas, takze jsme tentokrate nemeli problemy s dopravou. Sli jsme v podobne sestave jako v patek, akorat nas opustili 2 holky (ty, na jejichz jmena si nemuzu vzpomenout). Ja si nepamatuji, kdy jsem byl naposledy v nejake ZOO, asi jeste s babickou, kdyz jsem byl maly... Takze jsem se vazne tesil :) V sobotu, bylo stejne pocasi, jako v patek. To znamena jasno, vlhky vzduch a asi 35°C. Je opravdu vysilujci v takovem pocasi jenom stat na slunci, natoz absolvovat celodenni vylet po nejvetsi ZOOlogicke zahrade v Asii. Ale my nejsme zadny macky a sli jsme do toho. Asi nema moc cenu popisovat, co jsme videli. Ale bylo to skoro vsechno co se v ZOO videt da. A kdyz rikam skoro, tak tim myslim, ze jsem nevidel jen jednu vec, na kterou jsem se tesil. A to pandu. Ale zklaman jsem nebyl dluoho, protoze brzy jsem se dozvedel, ze zhruba za mesic maji Pandu privest! Z Ciny (v ramci bourani barier:) ). Tady je to velka vec mit pandu a navic jeste z Ciny! Jinak si myslim, ze obrazky ve fotogalerii vam reknou urcite vic...V sobotu vecer jsme sli asi se 30 IMBA studentydo prave taiwanske hospody. Jmenovala se beer factory. Vlastne to ani nebyla hospoda, byl to takovy hangar pro 300 lidi, pivo nam nosili primo z pivovaru, ktery stoji vedle. Kazdy stul dostal vlastni becku a z ni si cepoval pivo (roznaset by to tam opravdu nestihali:)) Ja jsem se seznamil se spoustou novych lidi z celeho sveta, po kratke konverzaci s Oxanou v nasich rodnych jazycich, jsem poprve v zivote slysel rustinu. Musim rict, ze jsem teda moc nerozumel. V hangaru hrala navic jeste ziva hudba, takze jsem nasel dalsi oblibene misto, kde travit vecery:)

Dneska jsme si (opet) poradne privstali. Po sobotni akci to bylo jeste o fous tezsi nez obvykle, ale vse jsme zvladli a v 10hodin jsme uz sedeli ve vlaku vstric Tichemu oceanu! Ano, ctete spravne, dneska jsem byl poprve v zivote v Tichem oceanu:) V Lonely planet jsem vytipoval jednu plaz na severovychodnim pobrezi, ktera mela byt vhodne nejenom pro plavce, ale take i pro surfare :). Plaz se jmenuje podle mestecka, kde se nachazi. Fu-Long beach. Nas cestovatelsky spolek se v nedeli zmensil jeste o jednoho clena. Oxana nejela, chtela si odpocinout a navic se ji nelibila predstava lezet cely den v 35°C na plazi, kde neni ani troska stinu. Takze jsem sel jen ja, Ester a Sebastian. Cesta vlakem z Taipeie zabrala 1 hodinu a 30 minut. Po ceste jsem se chtel puvodne vyspat, ale nedokazal jsem usnout, porad jsem se musel koukat z okna na hory, reky a hlavne na pravy taiwan, ktery je dost jiny nez ten, na ktery jsem zvykly z Taipei! Uz se tesim az si pucime skutr a pojedeme prozkoumavat vnitrozemi. Skutecny taiwan. Z vlaku jsme vysoupili v malinke, ale pekne vesnicce. Po nutnem obcerstveni jsme se vydali k oceanu. Uz zdalky jsem videl surfare i windsurfare a taky spousty lidi na plachetnicich. Jak jsme se dostali na plaz, tak jsme zacali blbnout jako maly deti. Vsichni na nas koukali, co to vyvadime, ale nam to bylo sumafuk:) Voda byla jako kafe. Na plazi se nachazi obrovsky chram, ktery je videt z daleka nejenom kvuli jeho velikosti, ale take kvuli baravam v jakych je natreny. No hnedka jsme se vrhli do more. Doplavali jsme ( ja tam dotahl i Ester:) na misto, kde se lamaji vlny a kde bylo zhruba 20 surfaru. Nejvetsi vlny byly velke zhruba 2m metry, ale vetsinou byly mensi. To znamena- idealni misto pro zacatecniky :))) Ale neboj mami, dneska jsem jeste nesurfoval, protoze na odpoledne slibovali dest a tak jsem si nechtel pucovat prkno jenom na par hodin. Ale i tak jsme se vyblbli vic nez dost. Mel to byt odpocinkovy den, ale s takovyma velkyma vlnama a teplotou na brehu, jsme byli odpoledne poradne zniceni. A ani ne moc spaleni.... Bylo to krasnej den a uz se tesim na priste, to by melo byt uz i se surfem :)))

No jak vidite, tak i pres ten skolni program se toho tady da docela dost podnikat. S kamarady tady mame v planu starsne moc vsemoznych vyletu do okoli. Pokazde kdyz sedim na hodine ve skole, tak si ctu pod lavici Lonely Planet a nemuzu se dockat vikendu :) Navic pristi tyden v patek 10.10. je statni svatek, takze mame prazdniny! To znamena jedinne-vice casu na cestovani:) Jeste nevime, kam se vypravime, ale pada tady spousta navrhu: tura do hor, vylet trajektem na jeden ostrov pobliz, cesta po okoli na skutrech, ci i vikendovej vylet do Hong-Kongu :)

Kazdopadne, at podnikneme cokoliv, tak se o tom dozvite :) Ahoooooj!