Výlet po centrálním Taiwanu

Ahoooj! Tak jsem tady zase:) Tentokrat by jsem se s Vami rad podelil o moje zazitky z uzasneho vyletu, na ktery jsem se vas snazil navnadit mym poslednim kratouckym clankem. Jak jsem jiz psal, tak jsem nyni byl na cestach od brzkeho sobotniho rano az do pozdniho uterniho vecera. S Ester jsem behem techto dnu procestoval velkou cast centralniho Taiwanu. Premistovali jsme vlaky a autobusy, spali jsme v kempech a hostelech. Dopredu jsme nemeli skoro nic naplanovane, ale o to to bylo krasnejsi. Pocasi jako kdyby stalo pri nas po predchozich 2 chladnych a destivych tydnech se tu zase oteplilo az k 28 stupnum. Dneska uz to jsou 2 dny o toho, kdy jsme se vratili, ale ja jsem porad plny zazitku. Je toho tentokrate opravdu hodne co jsme zazili a videli, tak se radsi hned pustim do psani :)

Den první

V sobotu rano jsme na hlavnim nadrazi v Taipei nasedli do autobusu smer mestecko Puli. Po zhruba ctyrech hodinach cesty v obrovskych a pohodlnych sedackach jsme dorazili na misto. Tam jsme se okamzite prevlekli, protoze jsme na vylet vyrazili nabaleni do skaredeho a chladneho pocasi, ale jak jsem se jiz zminil, tak cely prodlouzeny vikend bylo nadherne a teplo. Puli je mensi mestecko ktere nas dostalo svou obycejnosti. Nevim jestli jsme byli jedini belosi v tomto meste, ale rozhodne jsme se tak citili.Kazdy na ulici se za nami otacel a spousta lidi si na nas ukazovala prstem. Z hlavni ulice jsme zabocili do takoveho mensiho marketu a tam bylo videt, jak taiwanci mimo vetsi mesta ziji. Starenky se zde snazili prodat zeleninu z vlastni zahradky hlasitym volanim okolo, deti si na zemi hrali s kousky cehosi, co vypadalo jako uvarene vajicko. Kazdy prodejce se snazil prodat svuj produkt za kazdou cenu. Vsude byla navic spousta lidi a mezi tim vsim se prosykali motorky a auta. Vsude byl docela chaos, ale pokazde kdy jsme se nekde zastavili, tak vsichni okolo zpozorneli a divali se se na kazdy nas bohyb a na kazdou nasi reakci. Kdyz jsme vlezli do nejakeho obchudku, tak majitel byl vzdycky stestim bez sebe. A to ze dvou duvodu. Zaprve zajiste ocekaval ze mame spoustu penez a ze je tam vsechny utratime (nastesti nevedeli, ze jsme chudi studenti:) ) A zadruhe to byla pro ne skvela reklama. "Kdyz cizinci prijdou blize k memu stanku, tak to znamena, ze jsem neco extra. I vy ostatni, pojdte se take podivat!", takhle urcite uvazovala spousta obchodniku. Pote co jsme se nabazili tohoto pekneho mestecka, tak jsme si sehnali listek k Sun moon Lake. Pred odjezdem k Sun Moon Lake jsme si jeste koupili to nejsladci ovoce, co jsem snad kdy jedl. Ve dve hodiny jsme nasedli to prtaveho autobusku a po pul hodine drncave jizdy nas ridic vylozil u nejkrasnejsiho jezera na Taiwanu, u Sun Moon Lake (SML).SML se nachazi v nadmoske vysce 700m a je to jedna z nejvetsich turistickych destinaci na tomto ostrove. Myslim tim, nejenom pro zahranicni navstevniky, ale jak jsme se pozdeji presvedcili, tak je to velmi oblibena lokalita i mezi taiwanci. Napriklad, pokud nekdo chce mit velkolepou svatbu, tak ji ma tady. Jen my jsme jich tu videli nekolik. Po diskuzi s jednou velmi milou pani v informacnim centru jsme se rozhodli opustit tuto predrazenou vesnicku plnou jeste predrazenejsich hotelu (na Taiwanu je zvykem ze ceny ubytovani jsou o vikendu i dvojnasobne oproti pracovnim dnum!). Pote co uz jsme nedoufali, ze nekde levne prespime, tak jsem v Lonely Planet nasel, ze se zde nachazi kemping. Pani tam s ochotou zavolala a rekla, ze je vse OK. Tak jsme nasedli na okruzni autobus okolo jezera smer kemping. Puvodne jsme si chteli pujcit scooter, ale nebyl bych to ja, kdyby jsem nezapomel v Taipei muj mezinarodni ridicak :(. Ale jak se nakonec ukazalo, tak nas to az tak mrzet nemuselo. Z autobusu jsme videli, jak je jezero velke (na Taiwan), po ceste jsme minuli par prekrasnych chramu a vezi, na ktere jsme si naplanovali vylety na dalsi den. Zajimave je ze, se jezere nesmi plavat. Udajne proto, aby zustalo tak ciste, jake je doted. Ale na druhou stranu se po jezere zase prohani stovky clunu a lodi...Na druhem brehu nas ridic vylozil u pristaviste a my jsme po 15 minutach chuze uvideli to, v co jsme tak moc doufali. Kemp! Byl to malinky, ale o to utulnejsi kempik primo na brehu Sun moon Lake. Byl jsem prekvapeny, ze je tady mozne pujcit si v kempu stan a spacaky. Tak jsme toho samozdrejme vyuzili, protoze ja tady stan nemam. Na recepci jsme jeste chvilku ukecavali cenu (jak je tady vsude zvykem) a pak jsme se vrhli na stavbu stanu. Meli jsme to postavene za chvilku a tak se jedini belosi v kempu mohli nastehovat do stanu :) Myslim, ze jsme v kempu nasi pritomnosti docela narusili kazdodeni streotyp :) Jakmile jsme byli vybaleni a osprchovani, tak jsme se vydali do na prochazku do okoli. Uz se zacinalo stmivat a tak jsme se v jedne prijemne vesnice u pristaviste navecereli. Prohledli jsme si spoustu mistnich obchudku a nakonec jsme neodolali a rozhodli jsme se pro nakup taiwanskeho vino-burcaku :) Vino-burcak, rikam proto, ze v obchode to nazyvali vino, ale ja si jsem skoro jisty, ze to chutnalo stejne jako burcak, ktery kazdy rok piju v Uherskem Brode na hodech :) No a kdyz se pije nejaky alkohol, tak se k tomu take neco ji, ne? A jelikoz jsem v Asii, tak jsem si koupil mistni pochoutku. Orisky wasabi :) Mel jsem je poprve v zivote, ale muzu vam rict ze pusa me pali snad az doted :). No a po nasem malem pikniku u kempu na brehu jezera jsme si sli lehnout a nabrat sily na dalsi den.

Den druhý

Druhy den rano, tim, ze jsme balili nas stan, jsme opet na sebe upoutali veskerou pozornost. Deti se na nas chodili kouknout. Ale ne moc blizko, protoze se baly :))) Pote co jsme chvili blbli s par detmi, tak nas jejich rodicove pozvali na caj. Nikdo z neumel anglicky a tak jsme se bavili cinsky :) Vyptavali se nas na vsechno mozne a bylo na nich vydet, ze cekaji na kazde nase dalsi slovo. Pote co jsem jim pochvalil, jejich caj, tak jsme dostali darem nadoby plne caje, aby jsme si ho mohli uvarit doma :) Nedivte se - to je Taiwan! Asi po 20 minutach jsme se rozloucili a my jsme se vypravili na okruzni turu okoro jezera. Nase prvni zastavka byla u chramu, ze ktereho byl nadherny vyhled na cele okoli. Okolo celeho jezera se rozkladali huste lesy z palem :) Bylo to velmi zajimave. V nove rekonstruovanem chramu jsme si prohledli nejakou velmi vyznamnou a posvatnou cast budhova roucha. Zajimave je ze v okoli chramu byl docela pekny park, ve kterem kvetla spousta stromu a rostlin. A jak jsem si posleze vsimnul, tak to nebylo jen v okoli chramu, kvetlo to vsude :) Jakmile jsme meli dost, tak jsme se slapali klikatou cestou na jeden z okolnich vrcholu. Nevim to jiste, ale klidne bych se vsadilm, ze teplota mohla byt i pres 30stupnu. A na vrcholku tohoto mensiho kopecku se uprostred peclive upraveneho parciku nachazela krasna vez. Byli jsme tam skoro sami. A kdyz jsme vysli po tocitych schodech nahoru, tak se nam naskytl neskutecny pohled. Cele jezero i okolni kopce jsme meli jako na dlani. Foukal prijemny chladivy vetrik a my jsme se jenom kochali :) Musim rici, ze toto misto se me ze vseho toho preskrasneho okolo Sun Moon Lake libilo snad nejvic. Po navratu k hlavni ceste, ktera se krouzila okolo celeho jezera jsme chytili autobus a projeli jsme se okolo celeho jezera nazpatek do "hlavni" vesnice. Tam jsme se naobedvali a prohledli si mistni pristav. Tato strana jezera se me libila ale daleko mene nez ta "nase". Tady to bylo vsechno daleko vice turisticke. Plne lidi a i kdyz odtud byli taky pekne rozhledy, tak to nemelo takovou atmosferu jako "pustejsi" druhy breh. Rozhodli jsme se ze dalsi cil nasi cesty bude mestecko Chiayi. Z toho mesta totiz vede nejkrasnejsi zeleznice- uzkokolejka na ostrove az do vysky pres 2000m. Ale jelikoz Chyai je od SML docela daleko, tak jsme po ceste hodne videli. Nejprve jsme se autobusem svezli do vesnicky Shuili, kde jsme se pri hodinovem cekani na vlak pokochali horskou rekou a temer prazdym marketem, ve kterem na nas jedna reznice sermovala nozy. Ze srandy samozdrejme. Ve vlaku ze Shuili do Ershui se Ester prospala a ja jsem planoval co dal. Navic cesta timto vlakem je velmi panoramaticka a tak se me sem tam naskytly i krasne vyhledy. V Ershui jsme meli jen 9 minut na prestup, ktery jsme ale zvladli bez problemu. A vlak z Ershui to Chiayi byl pekne plny ale jelikoz nas docela bolely nohy, tak jsme se posadili na podlahu a odpocivali jsme. Do Chiayi, mesta velkeho asi jako Brno, jsme dorazili pred sestou hodinou vecerni. vybrali jsme si jeden z pocetnych Hostelu u hlavniho nadrazi. Byl to docela utulny hostelik v japonskem stylu (spi se na matraci na zemi). A navic tento mel oproti ostatnim v cene take snidani. V mistnosti jsme si nechali batohy a vypravili jsme se na prochazku do centra. Nedalo nam moc prace objevit jeden z night marketu a tak jsme i poradne najedli (...jo, uz zase). Ja jsem si vzal moje oblibene smazene kousky kurete s chilli. Ester neodolala a dala si obrovskou palacinku plnou cerstveho ovoce a slehacky. Pri jezeni jsem ji s tim docela pomohl :) - bylo to vazne vynikajici! Pro cestu zpet do naseho hotelu jsem se rozhodl pro "zkratku". No a tak jsme videli snad i ty nejopustenejsi ulicky a mista v celem Chiayi :))

Den třetí

V pondeli rano jsme po probuzeni zasli na snidani. Mam takovy pocit, ze ten hotel musel na nas prodelat. Byl tam otevreny bar a my jsme si mohli nabirat vseho tolik, kolik jsme chteli (neco jako v hostelu v Milanu). Kdyz uz jsme v sobe meli energie vic nez dost, tak jsme se sli na hlavni nadrazi koupit listek na uzkokolejku do hor. Ale bohuzel nam bylo receno, ze pri destich se v horach sesunula puda a trat je nyni uzavrena. Skoda. Ale aspon mame duvod se sem jeste vratit :) Tak jsme narychlo zmenili plany. Rozhodli jsme se pro Taichung. Taichung je treti nejvetsi mesto Taiwanu (po Taipei a Kaoshiongu) a ma vice jak milion obyvatel. Jizda autobusem trvala hodinku a pul. Uz po prijezdu do tohoto velkomesta jsme videli, ze Taichung je zase trosku jiny nez ostatni mesta. Bylo zde spousta mrakodrapu, luxusnich hotelu a obchodu. Ale na druhou stranu zde byly take casti, ktere ostre kontrastovali s bohatsvim, ktere bylo videt na prvni pohled. Ostatne jako vsude tady na Taiwanu. Ve meste jsme si opet nejdrive nasli ubytovani. A opet to bylo kousek od hlavniho nadrazi za vice nez prijatelnou cenu. Tentokrate bohuzel bez snidane. Ale zase jsme od pani recpcni dostali jako darek jeji specialitu. Cesnekovy caj :))) Reknu vam, snedl jsem a vypil jsem zde opravdu dost, ale na tento poradne ulezely a provoneny cajicek jsem vazne nemel :) Bylo neco malo po poledni a my jsme se rozhodli ze si zajedeme na vylet do jednoho mestecka pobliz, ktere je zname pro sve prekrasne chramy. Snad nejkrasnejsi na celem Taiwanu. Rozhodli jsme se pro to take z duvodu, ze nocni zivot v Taichungu je znamy po celem ostrove a tak jsme si chteli prochazku timto velkomestem nechat az na vecer. Mesto kam jsme meli namireno se jmenuje Lukong. Jeli jsme tam necelou hodinu a pri jizde, jsme si mohli vsimnout toho, ze jsme vlastne neopustili obydlene oblasti. A takove je to vlastne na celem vychodnim pobrezi Taiwanu. Jedno mesto zde navazuje na druhe a vsechno je to zastavene. Navic se vsude mezi tim propletaji dalnice a zeleznice. Pusobilo to na me jako nekonecna masa betonu a zeleza. Po vystupu v Lukongu jsme se vydali smer Longshuan Temple, chram, ktery patri k tem nejstrasim na Taiwanu a mnoho pruvodcu a taiwancu ho povazuje za ten nejkrasnejsi. A ja si to myslim take, opravdu to byl nejkrasnejsi chram, jaky jsme zde videl. Hned pri vstupu do nadvori na vas dychne atmosfera plna vonnych tycinek a se spoustou budhistickych mnichu prochazejicich se okolo. Tento chram byl proste jiny nez ostatni. At uz to bylo tim, jak je stary, nebo tim, jak se v nem nachazeli prekrasne stromy a a spousta dalsich veci, ktere nejsou obvykle, tak mel svoji nezamenitelnou atmosferu. Za chramem, po pruchodu kulatymi dvermi, se nachazi maly, malebny parcik. S jezirkem v kterem nemuze chybet spousta barevnych rybicek. Pri ceste nazpatek jsme meli to stesti, ze se tam konala modlidba. Nahral jsem jeji cast i pro vas na video. Muzete se podivat. Asi po hodine stravene v Longshuan Temple jsme s vydali na cestu skrz Lukong k druhemu chramu. Jmenuje se Matsu temple. Po ceste jsme objevili dalsi spousty pokrmu, ktere jsme predtim jeste nikdy nevideli a tak jsme je nemohli nevyzkouset :) Musim rict, ze Ester, je snad nejstatecnejsi z exchange studentek. Jen malokdy najdeme neco, co jim jenom ja :) Pri prochazce k druhemu chramu jsme videli spousty obchudku, kde prodavali takove ty klasicke ciske lampiony. Na sposuste mistech jsme i videli, jak je vyrabi a pomalovavaji. V jednom z tech obchudku jsme narazili i na tohoto roztomileho pana. Druhy chram byl taky krasny. Zajmavy byl tim, ze mel dve patra. Vsechno jsme si prosli a vydali jsme se na cestu zpatky k autobusove zastavce aby jsme chytili nejaky autobus do Taichungu. Po ceste jsme mijeli tisice stanku s nejruznejsimi suvenyry a pochoutkami :) Na autobus jsme dloho necekali a po hodinove ceste jsme byli opet v Taichungu. Tam jsme se nechali vyhodit v centru mesta, zasli jsme na veceri a prosli jsme si okoli. Pak uz jsme se jen dostali do hotelu a sli spat.

Den čtvrtý

Rano jsme si poradne prispali. Rozhodli jsme se ze tento den se zajdeme podivat na nejvetsi zlatou sochu stastneho budhy na svete. Stastny budha je ten budha, ktery je neuveritelne tlusty a porad se smeje. Nemuzu tomu verit, ale na miste jsme byli uplne sami, tak jsme si to prohledli udelali fotky a vydali se na prochazku mestem. Cilem nasi cesty bylo technicke muzeum. Ano, Taichung je taky znamy pro sve moderni a interaktivni muzeum. Muzeum se nam hodne libilo (hlavne me:). Potom jsme zasli do 3D kina, ktere bylo soucasti technickeho muzea, na 45minutovy film Sea monsters. Nikdy jsem v 3D kine nebyl a tak to bylo zajimave. No a o pul pate odpoledne jsme nasedli na vlak do Taipei. Po osme hodine vecer jsme prijeli na nadrazi. Jelikoz jsme byli poradne hladovi, tak jsme se rozhodli ze nas vylet zakoncime na nasem oblibenem sushi. Nevim jestli jsem se tady o tom, jiz predtim zminil, ale sushi se zde stalo jednim z mych nej jidel. Nasli jsme jeden utulny sushi bar a uzivali si navrat "domu". A dopadlo to takto:Tak takovy byl nas vylet. Vidim, ze jsem toho napsal jeste docela hodne, ale stejne mam pocit, ze jsem byl strasne strucny a ze je tu dalsi spousta zajimavosti, ktere jsem nezmil. Ale nyni, kdyz uz muj denni program bude o mnoho volnejsi, budu mit vice casu na prispivani do blogu a tak se treba k nejakym vecem vratim i pozdeji. Ale kdyby vas cokoliv zajmalo, tak se me ptejte.
Tak to je pro dnesek vsechno! Mejte se pekne a ahoooj!!!

Vyrážíme na výlet!

Na Taiwanu je nyní po 6. hodinne ranni... Ja jeste v polospanku tukam do klavesnice na mem notebooku a snazim se psat blog. Mnozi z Vas jsou zrejme jeste porad vzhuru. A ja uz jsem tady o den napred:) Ale proc jsem si dneska tak privstal?Ano! Jak jsem posledne psal, tento vikend bude cestovni :) Za pul hodinky mam sraz s Ester a pojedeme na hlavni nadrazi, odkud nas autobus vezme do mestecka Puli, ktere se nachazi pobliz Sun Moon Lake (Centrální Taiwan). Cesta tam trva skoro 4 hodiny, takze, doufam, ze se v autobuse jeste trosku prospim :) Navrat planuji predbezne na pondelni vecer. Ale pokud bude pekne pocasi a nalada, tak si to mozna protahneme az do utery. Na miste si planujeme bud pronajmout skutr anebo budeme popojizdet autobusy. Zalezi na pocasi. Uz se nemuzu dockat. V te oblasti jsem jeste nebyl, ale hodne jsem o tom cetl a slysel, takze ted jen doufam v aspon ne destive pocasi :)

Uz musim jit! Tak se mejte a jak budu zpet v Taipei, tak se ozvu!
Ps: Omlouvam se tem, kterym jsem neodpovedel na mejly, odpovim se az se vratim.

Hot springs (termalní prameny) v Beitou

Ahoj, pred par minutami jsem dopsal polosemstralni test z Financial managementu. Myslim, ze by to melo byt OK. Predchozi dny jsem se na to snazil docela pripravit a tak jsem, jak jste si jiste vsimli, trosku zanedbaval blog a fotogalerii. Ale uz je vsechno doplneno a dopsano :)
Tak co jsem o vikendu delal?V sobotu vecer jsme se s Ester a s Oxanou vypravili do night marketu. Rozhodli jsme se pro jeden, kde jsme jeste nebyli - a opet nas to nezklamalo :) Vsude spousta vynikajiciho jidla, ktere nam tam primo pred ocima v obrovske rychlosti pripravuji. A hlavne jsem si s sebou po docela dlouhe dobe vzal fotak a tak jsem neco malo vyfotil. Zkusil jsem tam sehnat nejake to obleceni na me, ale krome tricek(samozdrejme s temi nejstupidnejsimi motivy) jsem nic nenasel. Ale po chvilce jsem to vzdal a rozhodl jsem se, ze si nebudu kazit vecer a ze se budu starat pouze o jidlo a o ovocne koktejly :) A o papouska s kterym jsme si popovidali v anglictine :))) Bylo to pekny, muzete mrknout na fotky, na to, jak se pripravuji nejruznejsi speciality. Toto je napriklad popularni mistni sladkost:V nedeli jsem se dopoledne snazil ucit a odpoledne jsem se rozhodl, ze navstivim misto, kde jsem byl zatim jen jednou a navic to bylo na zelem ostrove. Termalni prameny! Na severnim konci Taipei, pod Yangmingshan narodnim parkem se nachazi oblast zvana Beitou. A v Beitou se nachazi spousta hot springs (termalni prameny). A to byl nas nedelni cil. Vypravil jsem se tam s Ester a s Olofem, ktery s sebou vzal svoji novou Taiwanskou pritelkyni :) Takze jsme byli 4. Po ceste jsme se rozhodovali, zda pujdeme do termalnich pramenu pro verejnost nebo do soukromych. Termalni prameny pro verejnost vypadaji zhruba jako ty, kde jsem byl na zelenem ostrove. S tim rozdilem, ze u Taipei a navic v nedeli odpoledne byli verejne termalni prameny neuveritelne precpane. Takto: Takze, jak vidite, bylo rozhodnuto bez nas. Sli jsme vyzkouset soukrome termalni prameny. Narozdil od tech pro verejnost, soukromych zde bylo na vyber spousta. Desitky mist a hotelu se nachazi po cele Beitou oblasti. Tak jsme se chvilku prochazeli a vybirali nejlepsi misto. Ceny jsou samozdrejme vyssi nez verejne prameny, ale porad je to prijatelne. My jsme si nakonec vybrali misto, kde jsme platili zhruba 250kc za 90minut nejuzasnejsich lazni v mem zivote :) No ja porad mluvim o soukromych lazni, ale co to teda vubec je? Jedna se vlastne o to, ze se jde jako kdyby do takoveho hotelu, ale misto koupe pokoje si zde zakaznici kupuji mistnosti s obrovskymi vanami na ruzne dlouhou dobu. I presto, ze my jsme si vybrali skoro ten nejlevnejsi "hotel", tak vse bylo velmi luxusni. V nasi mistnosti se nachazela spousta mydel, samponu a olejicku. Vsechno pro nas. V cene jsme napriklad meli i napoje. Okamzite pote co jsme se dostali do nasi mistnosti, tak jsme si napustili vanu. Z kohoutku nam samozdrejme tekla vrela termalni voda. Rekli jsme si, ze priste musime v batozich propasovat nejaka pivka( :)) a skocili jsme se do vany. Bylo to super. Naprosty relax. Konecne jsem si tu poradne odpocinul...90minut uteklo jako voda zazvonil nam telefon a bylo nam receno, ze uz by jsme meli opustit mistnost... Uz byl vecer a nam behem koupele poradne vyhladlo, tak jsme se rozhodli jit do Danshui (jeste severneji v Taipei) do te restaurace, kde clovek po zaplaceni a muze po dve hodiny jist tolik, kolik jen chce! Moje oblibene misto:) Meli jsme tam navic sraz i s Taiwanskymi kamarady s Ling, Mo a Shiki. Tak nas tam bylo dohromady 7 a poradne jsme si to uzili. Myslim, ze restaurace na nas musela urcite prodelat...Holky uz jsem dlouho nevidel a tak jsme si meli hodne co rict. Mimo jine jsme naplanovali i nejake vylety. O tom vice, ale nekdy pozdeji. Vsichni jsme se poradne najedli (ja bych treba nikdy nerekl, kolik se toho muze vejit do tech prtavych taiwanek). Musim rict, ze se me docela prekvapive dlouho drzeli :) Po jidle nas opustil Olof s Peggy a my jsme se sli jeste projit na nabrezi. I kdyz nevim jak se to do nas veslo, tak jsme si koupili jeste mistni specialitu - rajcata v karamelu. Bylo to hmmmm...velmi zajimave :) No a potom jsme jen sedli na metro a vratili se do kampusu...

Tyto dny, jak uz jsem se zminil, jsem mel par testu a zkousek tak jsem se vice mene snazil ucit. Navic tento tyden finisuji s cinstinou. Navic zitra me ceka zaverecny test na vsechno, co jsem se za uz skoro 3 mesice naucil. A verte mi, neni toho malo. Takze jakmile dopisu tento clanek, tak se vrhnu na moje milovane cinske znaky. Uz bych jich mel umet zhruba 300...Pozor! V predchozi vete je dulezite to "bych mel" :))).
Na nasledujici vikend planujeme asi 3 denni vylet. Jeste probiha bourliva diskuze o miste, kam vlastne pojedeme, cim pojedeme a na jak dlouho :) Ale jakmile se rozhodneme, tak to sem napisu! Tak, to je pro dnesek vsechno.
Mejte se!Cau!

Thajsko !!! ...a Laos, Vietnam a možná i Kambodža :)

Tyto dny v Taipei porad prsi. Teploty se zde pohybuji okolo 20stupnu, ale uz tady skoro vsichni chodi obleceni v kalhotech a mikinach. Prece jenom, je to skoro o 15stupnu mene, nez kolik jich tady bylo, kdyz jsem prijel. Take jiz zacinam slychat ze vsech stran, ze v zime tady muze byt vazne i zima. No a pomalu tomu zacinam verit. Ach joL. Ja jsem doufal, ze i v te nejtuzsi zime na Taiwanu, tady budou teploty tak jako nyni (15-20stupnu). Ale jak zjistuju, zil jsem v hlubokem omylu. No, on by to vlastne zas tak velky problem nebyl, kdyby jsem na chladne pocasi byl vybaveny. Ale ja tady mam jenom 2 mikiny a jednu tenkou sustakovku. Tot vse. A taky moje tenisky nejsou do zimniho destiveho pocasi to nejidealnejsi. Takze v nasledujich tydnech me ceka pretezky ukol – nakoupit aspon nejake teple obleceni a jedny zimni boty. Po predchozich zkusenostech si musim pripravit pevne nervy a hodne casu na chozeni po obchodech. Do mesta se budu muset vypravit s myslenkami, ze odmitnuti v nejakych 15-ti obchodech, kde me reknou, ze boty velikosti 46 nemaji, nic neznamena. Treba v tom sestnactem uz je budou mit. A nebo treba i v tom petactyricatem…:( No bude to jeste hodne zajimave.

Ale dneska chci psat o mnohem zajimavejsi veci. Jak jsem se jiz v predchozich clancich zminoval, tak tady budu mit mezi semestry spoustu casu na nejaky vetsi vylet. Konkretne to tady vypada tak, ze me nejtezsi zkouskove ceka zhruba nekdy od 20. do 30. prosince. Napriklad v jednom predmetu se to rysuje tak, ze budu mit zkousku 24. prosince. Ale nemuzu se moc divit. Cinsky Novy rok slavi az na konci ledna, takze na obdobi okolo nasich Vanoc a Noveho roku logicky pripada zkouskove. Ja jsem po domluve s profesory natlacil zkousky na konec prosince a tak razem mam skoro 7 tydnu prazdnin! Druhy semestr tady totiz zacina az nekdy kolem 22. unora. Bomba! :) Asi se divite co tady budu tak dloho delat, ze?

Minuly tyden jsme se s kamarady konecne domluvili na tom, jak stravime nase prazdniny. Po zjisteni vsech nabidek leteckych spolecnosti, jsme se rozhodli koupit letenku do Thajska, do Bangkoku. Bangkok vyhral nejenom kvuli jedne z nejlevnejsich zpatecnich letenek, ale hlavne kvuli spouste moznosti cestovani okolo. Muzeme tam nejenom za levny peniz cestovat na velke vzdalenosti, videt starodavne chramy, valet se na prekrasnych bilych plazich a treba i uzivat si Thajskou masaz. Ale co je mozna jeste dulezitejsi: strasne moc laka podivat se do okolnich statu: do Laosu, Vietnamu a do Kambodzi - pro cestovani do tecto statu je Thajsko idealni. Dalsi obrovskou vyhodou je, jak jsem jiz psal vyse, tak tady na Taiwanu bude v zime ponekud chladneji, ale Thajsko lezi prece jenom o dost jizneji a leden je jeden z nejlepsich mesicu k nasteve teto zeme. Teploty by tam mely byt pres 30°C :) Ja jsem si tam koupil letenku od 5.ledna do 5.unora. Ano, stravim tam cely mesic! I kdyz jsme domluveni, ze se v Thajsku potkame i s ostatnimi studenty z NCCU, tak 5.ledna poletim jenom s Ester. Potom budeme mit sraz s Tomasem (Praha) a Sebastianem (Nemecko) nekde v Laosu nebo ve Vietnamu a budeme cestovat spolecne. Oni totiz budou mit prazdniny drive nez my a tak odjizdi jiz na konci prosince do HongKongu, odkud pojednou pres celou JV Asii smerem do hlavniho mesta Thajska. No a my budeme cestovat zase z Bangkoku na sever a nekde na pul cesty mame naplanovane, ze se potkame.

Nejmene desitka dalsich studentu bude ve stejnem terminu take na cestach v Thajsku, tak se urcite potkame a naplanujeme nejake spolecne akce. A navic jedna exchange studentka z Holandska ma na jednom z Thajskych ostruvkuch dum a tak, kam jsme vsichni pozvani! Myslim si, ze po nekolikatydenim cestovani nam relax ve stinu pod palmami prijde vice nez vhod... :) Pravdou, ale je, ze se to, kam konketne pojedeme, jeste asi mnohokrat zmeni. Vsechno je zatim vice nez predbezne, ale jedna vec je jista. Na zacatku ledna priletim do Bankogu a na zacatku unora z tama odletim :)) Teda snad :) Dneska vecer se jdeme podivat do knihovny na pruvodce po JV Asii a uz by jsme chteli nejaky koupit aby jsme si uz zacali delat obrazek o tamnejsich statech. Asi vyhraje klasika: LonelyPlanet - SouthEast Asia. I kdyz je to docela poradna bichle, tak je to asi to nejlepsi, co muzeme mit, protoze kopit si po jednom pruvodci do Thajska, Laosu a Vietnamu by bylo o dost drazsi (a take tezsi). No ale uvidime v obchode...Vpodstate vsichni studenti, kteri si jako misto sveho exchange studijniho pobytu vybrali Taiwan, maji cestovatelskeho ducha a rozhodne nechcou zustat sedet doma. Tyto dny to tady vypada tak, ze vpodstate kazdy skenuje internet, kupuje letenky a planuje vylety.Vetsina mych kamaradu jede v lednu navstivit stejnou oblast jako ja a tak je temer jiste, ze at se tam vydame na jakekoliv trosku turistictejsi misto, tak tam vzdycky potkame nejake zname :) Ale my nebudeme chtit jenom na ty turisticka mista, ze :)

Tak to je na zacatek, tak zhruba vsechno, co jsem vam chtel o mem mezisemestralnim cestovani rict. Ted se musim jit pripravovat na cinstinu, odpoledne me ceka test a jeste jsem to nevidel :o(! Tak se mejte pekne a at tady na druhe strasne sveta podniknu cokoliv, tak si to tady na tomto blogu budete moci precist! :)
A taky me napiste, jak se mate nebo jak je v ČR!
Ahoooooj!

Ps: Fotografie jsou ilustracni :)

Návštěva z Masarykovy Univerzity a olympiáda NCCU

Ahoj!
Jsem tady zase s nejnovejsimi zpravami z Taiwanu. Jednim z nejvetsich prekvapeni je to, ze me tu bylo nyni o vikendu docela zima! I kdyz tady minuly tyden byly teplo pres 30 stupnu, tak o vikendu se zde vyrazne ochladilo. Napriklad dneska tady bylo dokonce 18°C! Je mi jasne, ze to neni buhvijaka zima, ale ja uz jsem si zde asi chte-nechte zvykl na poradne horka a tak jsem tady musel posledni dny oprasit dlouhe kalhoty a mikiny. Pred par mesici bych nikdy nerekl, ze me muze byt takova zima pri 18stupnich!

V sobotu, kdy se teploty pohybovali jeste pres 20 stupnu se na NCCU konali Olympijske hry. Byla to akce zorganizovana studentskymi ambasadory a nebyt destiveho pocasi, tak verim, ze by to byl prekrasny den. Ja jsem se zucastnil turnaje ve fotbale. Vytvorili jsme s ostatnimi studenty mezinarodni tym. Zapas se hral za husteho deste a vsichni jsme byli promokli az na kost. Ale zima nebyla. Ja tady nemam moje kopacky, tak jsem hral na trave v normalnich teniskach a reknu vam, ze jsem si dlouho dobu tak dobre nezabruslil jako pri tomto fotbalovem turnaji :) Prvni zapas jsme dostali nakaldacku od behavych asiatu. Ve druhem zapase, ktery jsem hral v druhem tymu, protoze nebyl dostatek hracu, se nam uz darilo lepe, vstrelil jsem i nejake goly a zapas smeroval k vitezstvi. Ale v polocase nam spravce hriste prinesl spatnou zpravu. Na mokre trave se nesmi pokracovat- znicilo by se hriste! No a tak jsme museli ukoncit nejenom nedohrany zapas, ale i turnaj. No tak jsme se aspon najedli a napali prichystanych chipsu a napoju a rozesli jsme se s tim, ze olympiada (a turnaj) se presune na nejaky z nasledujich vikendu...Tak aspon budu mit cas trosku potrenovat, protoze jsem ted hral fotbal po par mesicich...a bylo to poznat :)

Olympiada se konala v sobotu, ale ja jsem mel i v patek a nedeli nemene zajimavy program. Na National Chengchi University prijeli zastupci z Masarykovy University. Na zacatku minuleho tydne jsem obdrzel e-mail s pozvankou na meeting mezi zastupci obou univerzit. Bez vahani jsem souhlasil a tesil jsem se az potkam nekoho noveho z me vlasti. Nebyl bych to asi ja, kdybych na sraz neprisel s malym spozdenim. Ale tentokrate to nebyla moje vina. V restauraci jsem dostal smesne maly obed a jelikoz jsem mel poradny hlad ,tak jsem si objednal jeste druhe jidlo a tak jsem na to musel cekat dele nez jsem myslel. V jednaci mistnosti bylo dohromady 5 lidi. Ze vsemi jsem se pozdravil a predstavil. Masarykovu Univerzitu zde zastupoval prorektor Mikulas Bek. Pana Beka na jednani doprovazeli dve sympaticke slecny z oddeleni marketingu MU. Petra Judová a Markéta Tikalová. Na druho stranu National Chengchi University zde byla zastoupena take svym prorektorem. Vsichni byli obleceni velmi formalne a ja jsem tam snimi sedel v kratasech a behem rozhovoru jsem se snazil nenapadne aspon zapnout moji kosili:)

Schuzka se nesla ve velmi obecnem duchu. Kazdy z rektoru kratce predstavil svoji universitu, pocty zahranicnich studentu, nabizene programy a tak dale. Mimo tematy rozhovoru nemohlo chybet samozdrejme ani pocasi obou zemi :) Ja jsem se taky zapojoval do diskuze a oni se me ptali na moje dojmy ze studia. Bylo to velmi pratelske. Ja jsem jim popisoval moje zazitky a potvrozoval jsem oboum prorektorum, co ten druhy rekl o sve univerzite rekl. Ja jsem byl vlastne jedniny, ktery vedel, jak to na obou univerzitach doopravdy vypada. Asi po necele hodince jsme se zacali pomalu loucit. Prorektori si predali darky a nechybeli ani nezbytne fotografie. Na zaver jednani jsem se bavil se slecnama z marketingoveho oddeleni v cestine a pozvali me na veceri. Tak jsem souhlasil a domluvili jsme si sraz na 8hodin. Ja jsem sel na cinstinu, napsal jsem si nezbytny testik na 10 novych znaku a v podvecer jsem se vypravil na sraz.Na srazu jsem se predstavil jeste s jednim panem z fakulty informatiky a jednou doktorantkou, Janou Petricovou, ktera studuje na stejne univerzite jako ja jiz druhym rokem. Ale jeste jsme se predtim nevideli. Tak nas bylo dohromady 6 a vypravili se na veceri. Uz jsme byli vsichni poradne vyhladli. Na doporuceni Jany (studentky z NCCU) jsme sli na pekingskou kachnu do jedne tradicni restaurace. Sedli jsme si ke kulatemu, otacivemu stolu na ktery nam behem vecera donesli spoustu misticek s jidlem :) Pri ceste do restaurace jsem si povidal s panem prorektorem o spouste zajimavych veci. Rikal me, co je vlastne naplni jeho prace, kde vsude uz cestoval a jak vlastne probiha prezentace Masarykovy univerzity v zahranici. Musim rict, ze jsem se snad jeste nikdy tak normalne nebavil s nikym tak vysoce postavenym. Pan Bek je opravdu velmi sympaticky a vzdelany clovek. Pozdeji jsem zjistil, ze patri k tem lidem, kteri maji delsi tituly nez jmeno, ale narozdil od tech ostatnich se snim dalo normalne bavit. Ale to stejne platilo i o slecnach a o panovi z informatiky. Behem vecere se nas vyptavali na spoustu veci o taiwanu, tak jsme se jim s janou snazili odpovidat. Vysvetlovali jsme jim vsechno, co dostali na talir, jak jist cinskyma hulkama ci jak spravne zabalit pekingskou kachnu. Behem celeho vecera jsme si vsichni vykali. Pri rozhovoru s panem rektorem mi to nedelalo problem, ale musim se priznat, ze kdyz jsem se bavil s Marketou nebo s Petrou, tak jsem mel obcas problemy aby jsem jim rikal vy a ne ty. A ja myslim, ze si toho take vsimly :)

Po obrovske veceri, kterou platila Masarykova Universita, jsme sli jako spravni cesi do Taiwanske hospudky na pivko. Holky si dali vino a take jim chutnalo. S panem prorektorem jsme si objednali obrovksy dzban piva, ktere jsme si behem vecera navzajem dolevali. Bavili jsme se o taiwanu, ja jim povidal, kde jsem tady uz vsude cestoval a co jsem zazil. Rikal jsem jim co to je CouchSurfing. Oni me zase povidali o jejich praci a zkusenostech. Asi o pulnoci jsme sli na metro a pri louceni me pozvali na nedelni veletrh na kterem budou prezentovat MU.

V sobotu jsem se se zucastnil olympiady, jak uz vite. No a v nedeli odpoledne jsem se vypravil k Taipei 101, kde se konal veletrh pro Taiwanske studenty na kterem se jim prezentovali moznosti studia v Evrope. Ja jsem si na nasem stanku vzal spoustu letacku o studiu v CR na Masarycce, ktere budu ukazovat tem, kteri budou zvedavi, kde to vlastne studuju. Sel jsem si poslechnout i prezentaci o CR a Masarykove Univerzite. Bylo to zajime slyset, jak se prezentujeme navenek. Na veletrhu jsem se potkal s asi 10 dalsimi cechy. Nejaci z nich prezentovali svoje univerizity a ostatni byli studenti jako ja, kteri se hrde hlasili k te sve skole :) Se ctverkou z MU jsem se domluvil na vecer, ze zajdeme na veceri a ze jim ukazu night market. Dali jsme si sraz opet v 8 hodin, tentokrate u Shilin Night Marketu- toho nejvetsiho v Taipei. Tak jsem je tam provedl, zasli jsme na veceri. Bylo na nich videt, ze neco takoveho jeste vazne nevideli. Ptali se me jestli tomu jidlu muzou verit, jestli jim z toho nebude spatne a tak. Nakonec si vsichni az na pana z fakulty informatiky neco dali. Pan z informatiky nebyl schopny nic ochutnat. I kdyz jsem mu nasel tu nejevropstejsi vec v celem night marketu, tak me vysvetloval, ze proste ma nejakou zaklopku a ze tady nemuze nic strcit do pusy.

Asi po hodinove prochazce jsme si opet sli sednout na pivko. To uz mohl i pan z informatiky. Holky si zasli na masaz nohou a my jsme si povidali s obema pany. Bylo to opet ve velmi pratelskem duchu. Mimoreci jsem zjistil, ze tento vecer prilita do Taipei i rektor Masarykovy Univerzity Petr Fiala! Na pondeli totiz ceska ekonomicka a kulturni kancelar usporadala meeting mezi ceskymi a Taiwanskymi univerzitami o budouci spolupraci. Rektori vetsiny vyznamnych Taiwanskych univerzit se zastupci z univerzit z ceska se zde schazeji aby si popovidali o tom, jake jsou moznosti spoluprace techto dvou zemi. Obe dve zeme vidi v te druhe obrovsky potencial. Pozdeji behem vecera zazvonil panu Bekovy telefon-volal mu rektor MU, ze uz je na ceste do hotelu. Kdyby nebyl unaveny, tak by mozna prijel za nami na pivko a ja by jsem si mohl pripit i s panem rektorem :) Skoda. Na zaver me Marketa nabidla rozhovor do univerzitniho casopisu muni.cz a pan Bek me rekl, ze az prijedu z meho studijniho pobytu, tak at se za nim stavim, ze by pro me mohl mit nejakou praci (!!!). Vsechny pivka byly opet zaplaceny MU a my jsme se po rozlouceni vsichni vydali do svych domovu.

Abych to zhrnul, tak chci rict, ze vsichni 4 zastupci moji skoly byli velmi sympaticti a pratelsti. Dozvedel jsem se spoustu noveho a zajimaveho a musim rict, ze me jejich prace pripada velmi zajimava! Jsem moc rad, ze jsem jim mohl ukazat kousek Taipeie a popovidat jim o teto zemi. Verim, ze jim to take libilo jako me.
Na zaver se Vam chci omluvit, ze bohuzel nemam vice fotek, protoze jsem nefotil. Fotili holky a ja jakmile od nich fotky obdrzim, tak je do tohoto clanku pridam.

Jinak nyni mam pred sebou posledni 2 tydny cinstiny a chystame se opakovat vsechno, co jsme doted probrali. Takze me ceka jeste vetsi zaber nez doposud. Ale pote by jsem snad konecne mel mit vice casu. A posledni vec, behem nasledujich dnu, az se zase dostanu k pocitaci, tak vam napisu o tom, kam jsem si jiz koupil letenky na moje cestovani o prazdninach mezi semestry!!! :)
Tak brzo ahoooj!

Halloween a den otevrenych dveri NCCU

Tento vikend jsem zadny vetsi vylet nepodnikal. V patek byl Halloween, takze na sobotu toho stejne nemelo cenu moc pripravovat:). Na halloweena jsme byli na veceri u jednech CouchSurfaru, k teri maji apartman asi 5 minut chuze od Taipei 101, takze jsme jedli, pili, povidali a pri tom vsem a koukali na Taipei 101...Puvodne jsme planovali, ze potom pujdeme do klubu, ale nakonec se to docela protahlo a tak jsme nikam nesli. Ale i tak byla docela sranda:) V sobotu bylo krasne pocasi a tak jsme se sli projit okolo Taipei 101. Bylo to krasne a i kdyz jsem tady uz dva mesice, tak se porad pristihuji, ze se porad divam na tuto obrovskou stavbu pokzde, kdyz je to mozne. Zrovna tuto sobotu se spicka sem tam schovavala v mracich :) Po obede jsme se vratili zpatky na universitu a konecne jsme zjistili, co se to posledni dny delo na hlavnim namesti v kampusu. Delo se tu to ze se tu pomalu nedalo chodit - stavelo se tu spoustu stanku, podii a spousta dalsich staveb. No a v sobotu se vsude po kampusu pohybovali tisice lidi, studentu, kteri chteji na National Chengchi Univerzity studovat. Ano, bylo to den otevrenych dveri. A vypadalo to tady jako na nejake obrovske šou.Vsude bylo bylo spusta studentu NCCU, kteri byli pripraveni ukazat cely kampus univerzity, ci rict cokoliv spojeneho se studiem na teto univerzite. Pred par dny byl zverejneny zebricek nejlepsich univerzit v Asii. Tato universita se umistila na druhem miste. Za universitou v Pekingu. A zaroven tam byla ekonomicka fakulta NCCU zvolena jako nejlepsi. Vsichni tady vi, ze to je jen jeden z zebricku a pokazde jsou vysledky jine, ale tady je to povazovano za velkou vec a tak se tim chlubi kde muzou :) Ale musim, rict, ze se to tady pekne posloucha:) Ale zpet ke dni otevrenych dveri. Bylo tady spousta lidi v tradicnich cinskych odevech. Tancili tradicni dance. Zpivali pisnicky. Hrali se tu hry. Byl krasny slunecny den a tak jsme tu stravili docela hodne casu. Kdyz jsem se v podvecer vracel nahoru na kolej, tak jsem mel igelitku plnou propisek a ostatnich darkovych predmetu :) No jo, Cech...:)
Vecer jsem sel do night marketu. Tentokrate to ale nebyl market s jidlem, kterych je zde vetsina. Byl to market s oblecenim. Chtel jsem si koupit nejakou kosili, kvuli spouste prezentaci, ktere me tu cekaji. No to bylo neco! Night market to byl obrovsky! My jsme tam byli asi 3 hodiny a mohli jsme videt jen 20% vsech obchudku. Vsechno vypadalo idelane. Az na mensi problem. Jsem kapanek vetsi nez prumerny taiwanec a tak jsem mel potize s hledanim velikosti. To bylo strasny! V zivote jsem snad nevyskousil tolik kosili. Za cely vecer jsem jich mohl na sobe mit pres 20. A zadna me nesedela! Vestina z nich byli male, i kdyz na nich bylo napsane XL. Asi tady pouzivaji asijske cislovani:) A kdyz uz jsem po velkem boji nasel neco, do ceho jsem se vesel, tak to bylo s obrovskym bruchem...Za cely vecer jsem nenasel nic co by me sedelo. Ach jo:( Tak jsem si aspon pri odchodu koupil 2 nove tricka Lewis. Kazde za 60Kc. Nejsou velikost, na jakou jsem zvykly, ale asi si tu budu muset zvyknout nosit tesnejsi veci, protoze jinak by jsem si vazne nic nekoupil...
Tak to byla moje sobota. Vlastne jsem vubec nestudoval, i kdyz jsem to planoval. Ale v nedeli jsem to vynahradil. Pul dne jsem delal cinstinu. Minuly tyden jsem se dozvedel, ze uz by jsem mel znat a vedet jak napsat pres 200 cinskych znaku. Tak jsem je vsechny poctive trenoval. Odpoledne jsem udelal prezentaci, kterou jsem v utery i uspesne odprezentoval. Behem tydne jsem se sel jeden vecer podivat do kamerove ulice, chci si koupit jeste jednu baterii do fotaku kvuli cestovani.

Chci se s Vami podelit jeste o jednu vec, ktera me posledni tydny zabira docela hodne casu. A to co, co tady delat v lednu a v unoru :) Mam tady totiz 7 tydnu prazdniny! Problem neni to, ze by nebylo kam jet. Prave ze naopak! Problem je, ze je tu spousta moznosti a je docela tezke vybrat jen jednu vec. Jeste nejsme s deckama jeste uplne rozhodnuti. V oblibenych polozkach mam asi 20 asijskych nizkonakaldovych leteckych spolecnosti a snazim se najit ty nejlevnejsi letenky do vsemoznych destinaci vsude okolo. Napriklad na Filipiny, Singapur, Kuala Lumpur, Thajsko, Kamodža, Laos, Vietnam nebo Honkong. O Cine ani nemluve... Behem nasledujicich 2 tydnu by jsme se uz meli definitivne rozhodnout kam pojedeme. Jak se rozhodneme, tak Vam hned vsechno reknu.

Na zaver by jsem vas chtel jeste upozornit na nove fotografie a hlavne na novou polozku v menu na leve strane. Pridal jsem tam odkazy na blogy mych kamaradu, kteri jsou take na Taiwanu. Domnivam se, ze by vas mohlo zajimat precist si i neco z jineho uhlu pohledu. Zatim jsem pridal odkazy na 4 blogy. Ester (italsky), Borek - to je Cech, ktery studuje stejnou univerzitu jako ja. Pise velmi zajimave clanky, ale pro mnohe, bohuzel, je to jen v anglictine. Dalsi blog je od Karoliny - to je holka, s kterou mam cinstinu. Je z Chile a tak pro ty zvas, kteri umi spanelsky :) A posledni blok je od Zbyška. Zbyška osobne ještě neznam. Je to Cech, ktery sem prijel, myslim, na 3 mesicni pracovni staz. Napsali jsme si par mejlu a vymenili blogy. Takze ja o nem vim jen to, co o sobe napise. Ale je to ale jediny blog z tech 4, ktery je v cestine. Ale verim, ze na ostanich si taky najdete neco zajimaveho. Ale hlavne na nich muzete sledovat fotografie z Taiwanu...

Tak se mejte pekne a za par dni zase ahoj!!!!!

Večírek v nejluxusnějším hotelu v Taipei

28. října slaví Česká republika své narozeniny. A narozeniny se slavi i na ambasadach v zahranici. A ja jsem se jedne takove oslavy zucastnil. Jak jsem se k tomu vlastně dostal? V utery odpoledne, okolo pate hodiny, mi zavolal Tom (student z VŠE, ktery je tu jako exhange student v zimnim semestru) a rekl mi o akci, ktera zacina uz za hodinu a pul! Jedine co jsem vedel bylo, ze se jedna o oslavu 28.rijna, ze to organizuje Česká ekonomická a kulturní kancelář Taipei ( vlastne neco jako ambasada) a ze by jsem si mel zatracene pospisit, pokud se chci take zucastnit. Tak jsem utekl drive z hodiny cinstiny a pospichal jsem na kolej, kde jsem poprve oprasil muj oblek, ktery jsem si sem pracne privezl. Oblekl jsem se, rychle jsem prelestil boty a byl jsem pripraven vyrazit. Akce se konala v 5ti hvezdickovem hotelu ve stredu mesta, primo pod Taipei 101. S Tomem jsme uz asi za pul hodinky stali pred tim obrovskym Hotelem Hyatt a vubec jsme nevedeli, co nas vevnitr ceka. Vykrocili jsme dovnitr, poslicek nam otevrel dvere a jedna dama se nas hned ujala-ze urcite jdeme na Czech ambasy event. V tak luxusnim miste jsem snad jeste nikdy nebyl, vsechno se trpytilo a blyskalo a ja jsem tam snad stal s hlavou nahore a otevrenou pusou :) Slecna nas dovedla do hlavniho salu hotelu a se slovy "vitejte" nas opostila pred vchodem do obrovskeho salu, kde uz byla spousta lidi. Jen jsme se poradne nadechli, ja jsem vyplyvnul zvykacku a vkrocili jsme dovnitr. U vchodu stala, rada lidi, kteri vitali kazdeho noveho prichoziho. Pozdeji jsem zjistil, ze to byli zamestanci Ceske kancelare s manzelkami. Privitali nas, prohodili jsme par vet. Samozdrejme v cestine, ale reknu vam, ze i kdyz jsem tady teprve 2 mesice, tak me uz trosku delalo problemy najit spravna ceska slova. V sale uz asi mohlo byt tak 150 lidi. Rekl bych, ze tak polovina z nich mohli byt cesi. Jeste nez jsme se zpamatovali, tak jsem v sobe mel uz sklenicku Bohemia Sektu a par chlebicku, ktere nam po cely vecer mile taiwanske cisnice nabizeli. Uprostred mistnosti byl asi 3 metry vyskoky cesky statni znak vytesnany z ledu. Bylo opravdu zajimave behem vecera ten znak pozorovat a sledovat, jak se meni, tim jak led taje. No ale to nejlepsi, se nachazelo po obvodu cele mistnosti. Ceska jidla! Behem vecera jsem si konecne po dvouch mesich dal: Vepro, knedlo, zelo, svickovou, bramboraky, pecenou kacenu, polevku s jatrovymi knedlicky a spostu dalsich jidel. Vse jsme to zapijeli viny z jizni moravy nebo s...ceskym pivem! :) I kdyz taiwanske pivo je taky dobre, tak ceske pivo je proste ceske pivo :) Byla zde i spousta Taiwanskych specialit, ovoce, zakusku, zmrzlin, dortu,... A vse v takrka nekonecnem mnozstvi :) V sedm hodin vecer se ujal slova Jaroslav Doleček, reditel Ceske kulturni kancelare v Taipei. Je to vlastne hlavni zastupce CR tady na Taiwanu. V 15 minutovem projevu privital vsechny hosty, podekoval nam, ze jsme vsichni prisli a pak povidal o CR. Po jeho proslovu nam zahrala ceska hymna, na velkoplosne obrazovce se promitaly obrazky Prahy a pote predal slovo taiwanskemu ministru zahranici(!), krery na tuto "hostinu" nakratko zavital. Komicky pusobilo, kdyz ti 2 stali vedle sebe. Pan Dolecek ma totiz asi 215cm a taiwansky ministr ma maximalne tak 160cm :) Po proslovech jsme se opet mohli vrhnout na jidlo a piti. Az jsme se podruhe zasytili, tak jsme se pustili do seznamovani.
Za cely vecer jsem se bavil s vecinou cechu v sale, byl jsem prekvapeny, ze je tady docela dost studentu (pozdeji jsem zjistil ze na Taiwanu je zhruba 30ceskych studentu). Asi 15 jsem tento vecer potkal. Okolo osme hodiny za nami prisli holky, kterym jsem o teto akci zatelefonoval a nabidnul jsem jim, ze je sem pokusim protahnout. Ester s Oxanou (spolubydlici, rusko) nevahali, sehnali si vecerni saty a nam uz zbyvalo dostat se s nimi pres vchod. Ale vsechno probehlo bez problemu a taky koukali jak vyjevene, kde se to z niceho nic ocitli :) Udelali jsme jim prezentaci o CR a o ceskych jidlech. S Oxanou jsme nad vsemoznymi pokrmy probrali rozdily mezi ceskou a ruskou kuchyni- a zjistili jsme ze jspou docela podobne. Oba jsme si pochutnali na gulasi :) Ester zase asi nejvic ocenila strudl. Behem vecera jsem se bavil i s panem Dolecekem, a potvrdil se mi pocit, ktery jsem ziskal pri jeho proslovu, ze je to velmi sympaticky a vtipny clovek, ktery si svou praci uziva. Povidal nam o Taiwanu a o jeho praci. Bylo to velmi zajimave. Kdyz uz se sal zacal vyprazdnovat, tak jsme tam zustali jen my, a asi dalsi 15 studentu a mladych lidi. Povidali jsme asi jeste hodinu a okolo 12 hodiny vecer jsme po nezbytne vymene telefonich cisel sedeli v autobuse smer NCCU. Bylo to super vecer, poznal jsem konecne spoustu cechu (a jejich pribehy) , kteri se take rozhodli stravit cast sveho zivota na tomto prekrasnem ostrove. Jsem taky rad, ze znam vetsinu lidi z Ceske kancelare a vim, ze v pripade se na ne muzu kdykoliv obratit...Tak to je vse, takovy byl muj vecer v nejluxusnejsim hotelu v Taipei :)