Studentské kluby, Taipei 101 a druhý tajfun

Ahoj! Tak jsem se po delsi dobe konecne dostal k memu blogu. Minuly tyden byl pro me opravdu narocny a tak jsem rad, ze uz skoncil a ze uz zacnu podnikat trosku vic veci. Tak co se tady v Taipei za posledni tyden udalo? Ja jsem vetsinu sveho casu stravil ve skole. Mimo klasickych predmetu jsem absolvoval intenzivni kurz Practical new product development and marketing. Kurz to by byl opravdu intenzivni- za poslednich 8 dni jsme ho meli dohromady 48hodin! Dohromady jsme museli udelat 3 prezentace a napsat zaverecnou zpravu. Asi si dokazete predstavit, jak narocne to bylo. Nejake dny jsem ve skole stravil i 10 hodin denne. Ale musim rict, ze tento kurz pro IMBA studenty, byl opravdu uzasny! Byl to zcela urcite nejzajimavejsi predmet ktery jsem kdy mel. Nejenom kvuli interaktivite naplne, ale hlavne kvuli profesorovi, ktery byl opravdovy profik.Behem tydne jsem nasel cas take navstivit sportovni tridy. Konkretne jsem se byl podivat na volejbale, basketbale, badmintonu a tenisu. Nejradsi bych chodil na vsechny, ale chci mit taky trochu casu i na mimo univerzitni aktivity, tak si budu muset vybrat. Ale asi vyhraje tenis a volejbal. Protoze na badmintonu a basketbale, byl strasny naval studentu a skoro vubec bych si nezahral:(.

Akce, ktera se zde uskutecnila ve ctvrtek-a na kterou jsem narazil zcela nahodou- byla super! Byl to den otevrenych dveri vsech studentskych klubu NCCU (National Chengchi University). Jednalo se o to, ze dole v kampusu, na obrovskem prostranstvi, bylo rozmisteno pres 100 stanku. Kazdy stanek, patril jednomu studentskemu klubu, ktery se snazil nalakat, co nejvice novych clenu... Aby jste si udelali predstavu, co vsechno se tady na univerzite da delat, tak priklady studentskych klubu jsou: hrani na kytaru, karate, aikido, taekwondo, AISEC, jizda na koni, zpev, fotografovani, sipky, kulecnik, joga, tajci atd. Jak vidite, bylo zde opravdu vsechno. Ja jsem se prihlasil do nasledujich klubu: 1) Hiking klub- klub, ktery jednou za 2-3 tydny porada vylet do prirody, do hor!:) Videl jsem fotky z akci a strasne se me to libilo. Pri vikendovych akci spi pod stanem a ji z mistnich-strasne srandovnich-kotliku:). Navic kazde pondeli v 7hodin vecer lozi na horolozecke stene v kampusu! 2) Cycling klub- tento klub porada vylety na kole do okoli taipeie a jeste 3) Rugby klub- tento klub asi nemusim moc popisovat :) Pri rozhovoru s jednim americanem jsem slysel, ze rugby je zde strasne popularni. No a kdyz jsem dostal nabidku, aby jsem si to vyzkousel, tak jsem nevahal:) Doufam, ze tam budou vsichni vypadat jako klasicti taiwanci. Maly a hubeni:). Na vsechny kluby jsem strasne zvedavej a uz se nemuzu dockat prvnich akci. Nejradsi bych se prihlasil asi do dalsich 10, ale nemam na ne bohuzel cas :(.

I pres tento nabity program, jsem si v patek dopoledne konecne vypravil na misto, na ktere zamiri asi kazdy turista, ktery navstivi Taipei. Sel jsem na nejvyssi (dokoncenou) budovu sveta. Na TAIPEI 101: Rikam dokoncenou, protoze v Dubai je jiz jeden mrakodrap, ktery je vyssi, ale jeste neni dokoncen, tak se porad za nejvyssi budovu sveta povazuje nase TAIPEI 101. Za 2 dny to bude mesic, co uz jsem v Taiwanu a celou dobu jsem se tesil na to, az navstivim tuto stavbu! Cekal jsem na pekne pocasi, aby rozhled stal za to! No a v patek bylo nadherne(protoze bylo pred taifunem- ale o tom pozdeji:) ). Byl jsem predbezne domluveny s Ester, ze pujdeme a kdyz jsme rano videli modrou oblohu, tak jsme hned vyrazili! Sli jsme sami, protoze pro ostatni to bylo "prilis narychlo":). K budove jsme dorazili asi okolo 10hod dopoledne. Taipei 101 je videt uplne odevsad z cele Taipeie. Vpodstate at jste kdekoliv, tak vidite, jak je ta budova obrovska. Ale reknu vam, ze kdyz si clovek stoupne pod ni, tak se citi jak uplny liliput:). Cekal jsem, ze to bude vysoky, ale kdyz jsem stal u ni, tak jsem byl jak oparenej:)Po nezbytnych fotografiich jsme se vypravili dovnitr. Spodnich zhruba 7 pater zabira oprovske moderni obchodni centrum. Ale ne obycejne. Vetsinou, tam byly obchody, kde damske kabelky nejdou pod 10 000euro (a to ted prehanim jenom trosku:) ). Jakmile jsme dorazili do 7 patra, tedy do mist, odkud se vyrazi vytahem do vysin, me Ester opravdu rozesmala. Zeptala se me totiz, jestli nezkusime jit nahoru po schodech(!!!). Ja jsem si ze zacatku myslel, ze si dela srandu. Ale kdyz jsem pochopil, ze to mysli vazne, tak jsem nasadil vaznou tvar a rekl jsem, ze do toho pujdeme! Uprime receno, si nemyslim, ze by to Ester zvladla (po zkusenosti z dzungle), ale kdyz to chtela zkusit, tak ja nebyl proti! Sel jsem se zeptat jedne slecny a bohuzel me bylo receno, ze to mozne neni. Ale nastesti rekla i jednu radostnejsi zpravu- a to, ze jeden vikend v listopadu se kona den otevrenych dveri a kazdy kdo chce, tak muze na Taipei 101 po schodech:) No tak jsme hned s Ester uzavreli sazku o to, jestli to vyleze nebo ne:).

Ale ted uz k veci. Po zakoupeni listku za 220kc jsme byli prohledani, jestli nahoru nevezeme neco nezadouciho (jako do letadla). Pote jsme si sli stoupnout do fronty na nejrychlejsi vytah na svete(!). Rada na nas prisla uz asi po 3 minutach (o vikendech se tam pry stoji treba i hodinu). Do vytahu se nas veslo zhruba 15. Vytah vypadal docela normalne. Ale jen do okamziku nez slecna zmackla tlacitko do 89patra (do patra, ve kterem se nachazi vyhlidka)! Pak bylo poznat, ze to neni jen tak obycejny vytah! Mel jsem pocit jako kdybych se zaryl do podlahy a vazil 200kilo! Takova to byla sila, ktera nas tlacila po rozjeti k zemi! Taiwanky okolo si trosku zakricely a me zacalo piskat v usich (ne z taiwanek, ale z toho prevyseni!). Na velkem digitalnim displei jsme mohli sledovat, v jakem patre se nachazime, jakou jedeme rychlosti(62km/h!) a jak jsme vysoko nad zemi. No, a za 25 sekund bylo po vsem :)
Byli jsme v 89 patre Taipei 101. Hned po tom, co jsme vyfasovali elektronickeho pruvodce, jsme se hrnuli k oknu. To byla fantazie! Rozhled byl prekrasny- videli jsme az na ocean (na S). I kdyz se po obloze honili nejake mraky, tak vesmes svitilo slunicko. Ja jsem se citil vic jako v na palube letadla, nez v nejake budove, protoze na takovy vyhled jsem byl doted zvykly jenom z letadel :) Nez jsme nahore udelali jedno kolo, tak nam to zabralo skoro 2 hodiny. Porad se bylo na co divat. Treba na to, jak se po silnici prohaneji mezi prtavymi auticky jeste prtavejsi skutry nebo na letiste z ktereho kazdou chvili vzletalo letadlo. Pri pohledu na jih byly videt hory a pred nimi i nase universita. Bylo to vazne nadherne. Po zakoupeni pohlednic a vyfoceni spousty fotografii jsme se vypravili do nitra budovy, kde na nas cekalo neco neskutecne tezkeho:) Uprostred Taipei 101, mezi 87 a 89 patrem, se nachazi obrovske zarizeni, ktere slouzi jako vyrovnani budovy v pripade silnych vetru. Kdyz rikam zarizeni, myslim tim velkou kouli o prumeru zhruba 8 metru, ktera byla zavesena na 4 ocelovych lanech. Koule vazi 680 tun(!!!): Ve spodni casti koule byly hydraulicke masinky, ktere muzou v pripade potreby s kouli hybat a tim vyvazovat budovu podle potreby! Podivali jsme se na ukazkove video a musim rict, ze je docela tezke necemu takovemu uverit :) Ale je to pravda!:)

Zhruba po 3 hodinach stravenych nahore jsme se vypravili zpatky na zem. Po nezbytnem prolupnuti usi ve vytahu jsme byly za okamzik dole, v 7. patre. Byli jsme uz docela hladovi a tak jsme se vydali do prizemi pod Taipei 101. Tam se nachazi zhruba 200 restauraci! Bylo to tam neskutecne obrovske, nikdy v zivote jsem snad nemel takovy problem vybrat si neco na jidlo. Ne snad kvuli tomu, ze by to vypadalo spatne, ale praveze naopak! Vsechno vypadalo tak uzasne! Nakonec jsem si koupil grilovanou chobotnici s ovcim masem, ryzi apolevkou z chaluh. Vynikajici!! Po jidle-i kdyz jsme byli uz docela najezeni- jsme se rozhodli ze zajdeme do sushi baru! Sushi bar tam byl pry klasicky, ale ja v necem podobnem jeste nikdy nebyl. Byl to takovy ten typ restaurace, kde clovek sedi a pred nim na pase koluji vsemozne druhy sushi. Staci si jen neco vzit a snist. No a clovek pak plati podle talirku ktere ma pred sebou (jsou i barevne rozlisene). Po mem zamitnutem navrhu, ze by jsme par talirku mohli schovat o batohu a platit min, jsme se pustili do vybirani. Ester se v sushi docela vyzna a tak me dala instruktaz. Ted uz snad taky nejsem amater, jako kdyz jsme jedl naposledy sushi ve skolni menze :))) Dali jsme si kazdy jen 2 kousky. Musim vam rict, ze to bylo vyborny! Sushi se stava mym nejoblibenejsim jidlem. To uz je ale asi 47. nejoblibenejsi, ze? :)))

Tak takovy byl nas den na nejvyssi budove sveta! Musim rict, ze jsme si to opravdu uzili. A do budoucna jsme si domluvili ze tam jeste nejmene 2x musime zajit. Jednou v listopadu na pesi vyslap a podruhe nekdy vecer. Slysel jsem, ze v noci je to tam taky nadherne!

O vikendu jsem mel oba dva dny po 8 hodinach predmet Practical new product development and marketing. V nedeli jsme psali test a meli zaverecnou prezentaci. Vysledky a to zda jsme predmet absolvovali nebo ne se dozvime zhruba za 3 tydny. Doufam, ze jsem vse zvladl, protoze je to za 3 kredity.

Uz musim pomalu koncit, ale jeste bych rad neco napsal o druhem tajfunu, ktery se pres taiwan prehnal o tomto vikendu. Doslechl jsem se, ze v CR to bylo dokonce v nedeli vecer ve zpravach. Taiwanci rikaji ze neni moc obvykle aby prisel tajfun tak casto. Normalne pry chodi tak jednou za mesic. Ted to nebyly ani 2 tydny! Musim rict, ze v nedeli odpoledne, pri navratu z kurzu, jsem se sel opet trosku projit. Tentokrate se Sebastianem z nemecka. No ale, rychle jsme to zabalili, protoze to bylo jeste silnejsi nez posledne!

Opravdu ted uz bylo chvilemi tezke i chodit. Mam opet par videii, tak se muzete podivat: Navlastni oci jsme naprikad videl, jak tajfun v kampusu zlomil asi 30metrovou palmu! Ted uz to vazne nebyla moc sranda a tak jsme se rychle vydali na kolej...

Ted je pondeli a cely severni Taiwan ma tajfunove prazdniny! :) To znamena, ze nikdo nejde do prace. A taky do skoly :) Uplne me to prislo vhod, protoze jsem behem dneska dohnal spoustu veci na ktere jsem za posledni tyden nemel cas. Napriklad uklizeni, prani a hlavne spani! :)

To je pro dnesek vse! Ahooooooj!

Večerní foto Taipei 101

Ahoj, ja jsem psal v poslednim prispevku, tak mam nyni strasne moc prace a uceni, takze nemam cas na delsi clanek :(. Skolu mam tento tyden zhruba 9hodin denne a do toho musim delat jeste spoustu domacich ukolu a prezentaci. Chci vam aspon ukazat jednu fotecku, kterou jsem udelal z okna Language centra. Taipei 101:

Night Market

Je to skoro hrich, ze po temer 3 tydnech stravenych v Taipei jsem jeste nenavstivil ani jeden z mistnich Night Marketu. Musim ale rict, ze tento vikend jsem si to bohate vynahradil. Do Night Marketu jsem zavital hned 2x, v patek i v sobotu. Kazdy z veceru jsem v Night Marketu stravil okolo 4 hodin a musim rict, ze Night Market se stal zatim mym nejoblibenejsim mistem, kde stravit volny vecer s kamarady.
Co to vlastne Nocni Market je? V Evrope, kdyz se clovek chce videt s prateli, tak si nejcasteji spolu vecer pujdou sednout na pivko do hospody. Na Taiwanu, hospody tak, jak je zname my, vubec neexistuji. Je tomu asi proto, ze lide na Taiwanu vubec neholduji alkoholu (v porovnani s CR). Vsichni jsou tu strasne aktivni a hravi a ja si nedokazu predstavit, ze by vydrzeli cely vecer sedet u stolu nad pivkem. Tady se musi porad neco podnikat. Mistni travi vecery nejcasteji v Karaoke Barech. To jsou obri podniky, rozmistene temer po celem meste, kde si po zaplaceni muzete jit zazpivat s kamarady. Dostanete mistnost s obrovskou obrazovkou a mikrofon. Je to tu ohrome popularni, vetsina mladych tam travi dlouhe vecery a neskutecne se bavi. Ja mel par nabidek, abych se taky zucasnil, ale zatim jsem vzdy odmitnul :) Ale priste uz neodmitnu, chci to videt na vlastni oci :) I slyset :)) Dalsi moznosti, jak stravit vecer, je jit si do klubu. Ty tady vypadaji veskrze zapadne, tak jak je zname my. Sem tam ale i v tech nejzapadnejsich zahraje mistni POP music, coz je docela sranda :) No a posledni, zdaleka nejoblibenejsi moznosti je jit do Night Marketu. To je obrovske prostranstvi pod sirym nebem, ktere zabira nekolik ulic. Night Marketu je v Taipei zhruba 50, nejake jsou malinke (jedna ulice) a nejake opravdu obrovske. Ty nejvetsi zabiraji obrovska uzemi, ktera pojmou tisice osob.
V patek jsem sel s exchange studenty do jednoho z tech mensich. A v sobotu jsem byl Ling a Mo do toho vubec nejvetsiho. Reknu vam, to se neda skoro ani popsat! Uz z dalky vidite (spoustu lidi), slysite (hudba) a citite (tisice jidel), ze se blizite k necemu vyjimecnemu. Jedinou vec, kterou jsem o Night Marketech vedel, predtim nez jsem tam poprve prisel, bylo tom, ze predtim nemam jist. No a na miste jsem okamzite pochopil proc. Tolik jidla pohromade jsem snad v zivote jeste nevidel! Vsude se neco smazilo, grilovalo, peklo a buhvico jeste! Hlavne to (vetsinou) krasne vonelo! Night Markety jsou plne obchodu. Kdyz budu potrebovat neco koupit, tak pujdu urcite tam. Maji tu vsechno, od obleceni (adidas,nike:)), pres cinske hulky az po sterace na ponorku. Ne, s tim poslednim si delam srandu, ale chci rict, ze je tam toho vazne hodne :)). Hlavne to obleceni je sila- da se sehnat vpodstate jakekoliv tricko za 100kc, dival jsem se na jedny boty na basketball a ty stoji treba 500kc (u nas 2900kc). A kdyz se clovek hodne snazi a vyptava, tak sezene i velikost obleceni XL a boty cislo 46 :). Vedle vsech obchudku a stanku s oblecenim je zde spousta atrakci. Napriklad: klasicke strileni do balonku, loveni ryb (nebo raku, krabu, ci cokoliv jineho) holyma rukama, je tu sposta jasnovidcu, brichomluvcu a lidi co ti reknou celou tvoji budoucnost. Ja se chystam na masaz. Dvouhodinova masaz celeho tela vyjde zhruba na 200kc a slysel jsem, ze se po tom clovek citi, jako kdyby se podruhe narodil!
Me osobne na Night Marketu nejvice zaujalo vsudypritomne jidlo. Ty tisice druhu chuti a vuni. Uz si ani nepamatuji, co vsechno jsem jedl, ale muzu vam rict, ze kazdy vecer jsem nakupoval neco k jidlu a piti minimalne na 10 mistech! Jedl jsem chobotnici, krevety, sepie, houby, chaluhy, nejake druhy bambusu a tak dale. Mezi nejvetsi speciality, ktere jsem mel- a to se nesmejte, patri grilovane kureci prdelky, hadi maso a nejaky druh jesterky :) Ja jsem na Taiwan jel s tim, ze tu musim ochutnat uplne vsechno a tak se toho hesla zatim snazim drzet :) Ale byla tam jeste jedna vec, na kterou jsem se jeste neodvazil. Syr tofu, podle klasicke receptury je vynikajici- dostava se zde skoro ke kazdemu jidlu. Ale snad ta nejvetsi taiwanska specialita je jeden z jeho druhu, ktery se jmenuje stinky tofu. Nebo-li smradlave tofu. Smradlave, ale opravdu neni to spravne slovo! Pri krouzeni night marketem je uz na dlouhou vzdalenost citit, kde jsou rozmistene stanky s touto mistni delikatesou. Opravdu nevim, k cemu by jsem ten smrad prirovnal, ale i me se ze zacatku trosku navalovalo. A to si v jidle opravdu nevybiram (jak jste si uz asi mohli i vsimnout:) ) ! Ale vite co, slysel jsem na to jenom samou chvalu! Pri je to vynikajici a ze kdyz se premuzu, tak ze si to zamiluju. No, tak se na to psychicky pripravuju a priste do toho pujdu :) Dale jsem pil koktejly asi z 5 druhu ovoce, jejich nazvy jsem jeste nikdy neslysel :) Mel jsem zde ale par veci, ktere me moc neoslovili, jako treba ryzovy šejk ci kureci kuze...Na zaver jsme jeste nahledli do zachodove restaurace(viz foto), kde sedite na zachodech a jidlo vam serviruji do umyvadel a pisoaru...:)
Abych to shrnul. Je idealni misto pro mlade, kteri si chteji uzit, zasmat se a jeste se u toho dobre se najist. Ceny v Night Marketech jsou, jak u jidel, tak i u obleceni, jeste levnejsi, nez jake jsou ve meste v obchodech a restauracich. Takze opravdu vubec nic nebrani tomu si toto uzasne misto poradne uzit!!!

Na zaver chci jeste rict neco o mem studiu. Zapsal jsem si predmet, ktery trva jenom tyden. Tento predmet zacal predevcirem(sobota) a potrva do nasledujici nedele. Probiha tak, ze o 2 vikendech(dohromady 4 dny) mame skolu od 9 rano do 5 odpoledne a navic behem tydne kazdy den skolu od 19 do 22hod. Takze nasledujici dny zcela jiste nebudu mit cas a energii na cestovani a podnikani nejakych akci. Tento predmet je zmacknuty do jedno tydne, kvuli americkemu profesorovi, ktery ho vyucuje a musi se pak vratit do vlasti. Ale me to nevadi, tento tyden budu mit sice narocnejsi, ale budu mit brzo 3 kredity v kapse a pak i o trosku vic casu.

Jeste bych rad podekoval Barci, Jirkovi, Ivci a dalsim za komentare zhruba 2,3 clanky nazpet! Diky moc!! Ale to plati i pro ostatni, kteri me napsali nemene pekne zpravy! Ze Miso :)

Tak ahoj a ja se jdu vrhnout na jednu velmi zazivnou prezentaci... :)

Výlet do Maokong(u)

Posledni dny se me tady pomalu pritvrzuje rezim. Tento tyden me zacali dalsi kurzy. Jeste porad nejsem rozhodnuty, jake si vyberu. Tak navstevuji prvni hodiny vsech predmetu, tech ktere me pripadaji nejzajimavejsi. A zhruba za tyden se rozhodnu, co si teda opravdu zapisu. A toto spolecne s cinstinou, me zabira opravdu velkou cast dne. A kdyz se k tomu prictou 30 az 35°C vedra. Tak jsem kazdy den nejstastnejsi, kdyz uz si muzu lehnout vecer do postele. Ale i pres muj nabity program, jsem si ve stredu udelal volno a vypravil jsem se s Jose(m) (Salvador) a Ester(Italie) na vylet.

Ale postupne. Nejdriv by jsem chtel jeste napsat, co se tady delo v utery. V utery dopoledne vsichni nove prijati studenti museli absolvovat povinnou zdravotni prohlidku. A tykalo se to i studentu mezinarodnich. Kdyz jsem dosel do telocvicny, kde se prohlidka mela kona, tak me malem vypadli oci z dulku :) Stovky taiwanskych a desitky mezinarodnich studentu stali v obrovske fronte, ve ktere se cekalo na radu. Nezbyvalo me nic jineho nez si taky stoupnout a cekat. Asi po dvou hodinach jsem se dostal na radu. A to, co me ted cekalo, jsem opravdu necekal. Puvodne jsem si myslel, ze zajdu za jednim doktorem, ten me prohlidne a bude po vsem. Ale tak to vazne nebylo. V obrovske telocvicne sedelo dokola zhruba 70 doktoru asi tak na 20 stanovistich. Kazdy student na zacatku vyfasoval papir a mel za ukol navstivit vsechny stanoviste(udelat vlastne takove kolo po telocvicne), nechat se na nem prohlednout dokotorem a vysledky si nechat zapsat do papiru. Na kazdem stanovisti sedeli doktori specializovani na neco jineho. Jen jmenovite napisu, co jsem vsechno musel absolvovat. Predem se omlouvam, ale asi si uz na vsechno nevzpomenu. Takze: musel jsem nacurat do lahvicky, vzali me 2 docela velke skumavky krve( po tom se me pekne zamotala hlava a tak jsem si musel na 10 min sednout), zkontrolovali, jak me bije srdicko, zkontrolovali me sluch, zrak, podivali se, jak mam krive zada. Dale me zmerili, zvazili, musel jsem vyplnit par dotazniku ohledne koureni, stravovani a spanku. Dale me zmerili tep a puls a nakonec prislo nejvetsi prekvapeni. Venku pred telocvicnou stali asi 4 nakladni automobily, uz predtim jsem se divil, co tam delali. No a ted jsem to zjistil, byli to rentgen-auta :). Kdyz jsem se dostal na radu, tak me zrentgenovali cely hrudnik(!!!). Asi po 2 hodinach, kdy jsem obesel vsechny stanoviste(kazde me dalo razitko) a mel jsem cely papir o mem zdravotnim stavu vyplneny, jsem po odevzdani vsech papiru mohl odejit. No reknu vam, ze nikdy v zivote me u doktora, tak peclive neprohlizeli a neptali se me na takove detaily o mem zdravotnim stavu. Jsem opravdu zvedavy, k cemu jim to bude. Ale prohlidka mela i sve pozitivni stranky. Seznamil jsem se zase s dalsimi taiwanci. Jsem domluveny, ze budeme chodit hrat basketball a fotball. Akorat nevim, kde na to najdu cas... :(

Domy na Maokung(u):

No a ve stredu, jak uz jsem predestrel, jsme se vydali na vylet. Kousek za univerzitou je nove postavena lanovka, ktera nas vyveze na vrcholky okolnich kopcu (zhruba 300 m.n.m.). Slysli jsme, ze jsou od tama nadherene vyhledy a tak jsme se rozhodli, ze se tam podivame. Vstali jsme brzo rano. Ja jeste driv a cetl jsem si v pruvodci co o Maokongu pisou. Velmi to chvalili a tak jsem se uz nemohl dockat. Jedna jizda lanovku stala 30Kc a trvala zhruba pul hodiny. Po ceste jsme pod nami mohli vydet opravdouvou dzungli. Vystoupili jsme az na posledni stanici- Maokong. Po ceste jsem Italce a Salvadorcanovi :) navrhl, ze by jsme mohli absolvovat zhruba 3 hodinnovy okruh podle pruvodce. Souhlasili a tak jsme se hned vydali na cestu. Odevsad, i pres lehky opar, bylo krasne vydet na Taipei a jeji chloubu Taipei 101. Z techto kopcu velikost teto byvale nejvyssi budovy sveta byla jeste markantnejsi. I kdyz jsme se pohybovali v nadmorske vysce zhruba 400m, tak Taipei 101 byla stale jeste vyse nez my! Na zacatku nasi cesty jsme vydeli obrovske plantaze na zelene caje. Oblast Maokongu je udajne ve svete proslula pestovanim velmi kvaltnich zelenych caju. Podivali jsme se do mistniho chramu a pomalu jsme zacali opustet civilizaci. Jo, abych nezapomel, mohlo byt zhruba tak k 35stupnum celsia a slunicko pekne palilo. Za vesnickou jsme podle pruvodce zahli do lesa, ktery se pomalu a jiste zacinal menit v dzungli. Turisty jsme za cele 3 hodiny potkali jen jednou. Nevim, jestli to bylo kvuli vedru, nebo kvuli tomu, ze cesticka byla siroka asi jen tak metr a vypada zrovna ne moc pouzivane. No, asi kvuli obojimu. Ester a Jose, me pomalu prestavali verit, ze jdeme spravne, ale asi tak po hodine a pul putovani. jsme dorazili na misto urceni.

Vypadalo to tam jako v pohadce. Ze skaly uprostred dzungle padal asi 40m vysoky vodopad. Pod vodopadem bylo krasne misto na odpocinek. Ale nejlepsi na tom vsem bylo, ze ve skale za vodopadem byl prastary chram. Sli jsme se podivat dovnitr a bylo otevreno. Nikdo nikde nebyl a tak jsme to cele prozkoumali, prosli jsme se po cestice za vodopadem.

Vyfotili mistni bohyni a uzivali jsme si atmosferu tohoto mista plnymi dousky. Kdyz uz jsme toho meli dost, tak jsem v pruvodci nasel "zkratku". I kdyz cesta byla uzasna, tak jsem nechtel jit zpatky stejnou cestou. A jestli ta cesta po ktere jsme prisli k vodopadum byla mala, tak pri ceste na zpatek uz jsme skoro zadnou cestu nemeli! Sli jsme opravdu dzungli. Jose nam povidal historky, jak v slavadoru maji hady, kteri padaji ze stromu na zvirata a udusi je. Ester z toho byla cela spatna a tak jsme ji museli rict, ze to byla sranda (nebyla). Po chvilce jsme zjistili, ze tato cesta je i znacena :) Asi tak jednou za 100m byl na strome privazany kus umele hmoty. Hm...bylo to opravdu nepouzitelne :) Tak jsme sli, ja se snazil tvarit, ze vim, kam jdeme. Chvilemi to bylo dost obtizne. Treba kdyz jsme asi 200m museli jit takovym potuckem nebo kdyz jsme se spali do kolme skaly. Ale opravdu jsme sli dobrou cestou a asi po dvou hodinach jsme se vratili do stanice Maokong. Me se nas vylet strasne moc libil. Ester a Jose byli strasne unaveni, ale rikali, ze se jim to taky libilo (aspon prede mnou) :). Potom jsme uz museli jet zpatky, protoze me ve 3 hodniny zacinala moje cinstina...

Pohled z lanovky pri ceste dolu:

Jeste by jsme chtel rict jednu poznamku k pruvodci. Ja jsem si koupil pruvodce Taiwan od Lonely Planet a nemuzu si ho vynachvalit. Ostatne jako vzdycky. Napriklad cela dnesni trasa byla v pruvodci naznacena. I kdyz po cetste vlastne zadne poradne znaceni nebylo, tak jsme vsechno nasli. Vpodstate vsechno co jsem zatim potreboval, jsem v teto docela skladne knizecce nasel. Ester mela taky vlastniho pruvodce Taiwanu- byl od National Geografic. Normalne by jste asi rekli, ze je pruvodce jako pruvodce. Ale tak to opravdu neni. Ester v nem mela Maokong zmineny jen par vetami a o mape teto oblasti a o tipech na vylet na nebylo vubec nic. A i pri celkovem prolistovani pruvodce National Geografic jsem zjistil ze je psany pro uplne jiny tip turistiky a turistu. To zde pisu jen tak, aby jste si pri kupovani pruvodcu dali velky pozor, jaky si budete kupovat. Ja vam jen vrele muzu doporucit vsechny od Lonely Planet...

Ted uz musim jit na cinstinu, piseme zase test, tak ahoj!!!! Ps: Ve fotogalerii jsou fotky z vyletu a pridal jsem i dalsich par fotecek do kampusu NCCU.

Tajfun Sinlaku a víkendový výlet do Danshui

Ahoj! Tak jsem tady zase a nasel jsem si chvilku casu napsat o tom, co jsem posledni dny delal. Jeste nez se do toho pustim, tak bych rad poprosil jestli by moje mama a babicky mohli dnesni clanek vynechat a vubec ho necist. A pokud ho preci jenom budete cist, tak se nebojte, vsechno je vporadku a ja jsem cely a zdravy :)

Takze jak jsem vlastne prozil muj prvni tajfun v zivote? No musim rict, ze i skoro vic nez na 100%. Uz asi od poloviny minuleho tydne nas ve skole informovali o prichazejicim tajfunu. Dostavaly jsme pokyny o nevychazeni z koleji. Meli jsme si nakoupit zasoby vody a potravin na par dnu. Je ale pravda, ze vetsina informaci kolovala jen mezi mezinarodnimi studenty (kteri, meli z prichazejiciho neznama daleko vetsi obavy nez mistni). Muj spolubydlici me rekl, at si koupim plastenku, kdybych opravdu potreboval nekam jit, ale at se toho snazim spis vyvarovat. On ze pojede na vikend domu. Odjel uz ve ctvrtek pred tajfunem. No a ja vlastne mel stravit cely vikend (a mozna i dele!) zavreny v mem "vezenskem" pokojicku a poslouchat jak vitr venku ohyba stromy a dest busi do oken. Pravy tajfun prisel v noci z patku na sobotu. Ve spolecenske mistnosti spousta studentu sledovala zpravodajstvi o pohybu a sile tajfunu. Ja jsem se toho chvilku taky zucastnil a musim rict, ze tady chytaji zhruba tak 200 stanic a zhruba 150 jich bylo o tom stejnem- mimoradne zpravodajstvi o tajfunu :) Ale ja jsem sel v patek brzo spat aby jsem nabral sily na sobotu...

Na tomto videu si muzete prohlednout pohled taifun z balkonu privatu kamaradky Mo:

Asi se ptate, proc nabrat sily na sobotu, kdyz mam stravit cely vikend na koleji? Jak jsem jiz minule predeslal, tak jsem na tento vikend mel v planu jet za kamaradkou Ling Yen(z letadla). Ona ale nakonec kvuli tajfunu neodcestovala domu a zustala v Taipei na sve univerzite pres vikend. A v patek jsme se domluvili na tom, ze v sobotu rano uvidime, jak bude tajfun silny a pripadne, ze by jsme mohli neco podniknout. V sobotu jsem vstal docela brzy, protoze v tom ramusu se nedalo moc spat. Podival jsem se z okna a poprve jsem na vlastni oci uvidel, co to tajfun vlastne je. Foukal neuveritelne silny vitr, i velke stromy se ohybaly jako sirky a navic do toho padaly obrovske kapky deste, ktere bodaly jako spendliky. Sel jsem na skype, kde jsem mel sraz s Ling. Uz tam na me cekala a hnedka se me zeptala: Tak co prijedes za nama? Ja musim priznat, i kdyz me v patek ve skrytu duse lakalo, zazit tajfun na vlastni kuzi, tak po tom, co jsem v sobotu rano videl jsem si uz moc neveril. Ale Ling me nakonec presvedcila a ja se rozhodl, ze se k ni vypravim a okusim silu tajfunu :)

Ale nebojte se, kdyz jsem se rozhodoval, tak jsem obcas nekoho na ulici zahledl a mestska doprava fungovala bez problemu. Tak jsem na sebe oblekl veci a plastenku (destnik opravdu nema zadny smysl) a s dost velkymi obavami z neznama jsem vykrocil do te obrovske vychrice. Na autobus jsem to mel asi 15 minut chuze. Dest pres tenkou plastenku byl velmi citit a ja- i kdyz jsem si myslel, ze jsem dobre zahaleny- jsem byl po par minutach durch mukrej. Ale i pres tajfun, jsme tu meli zhruba 25 stupnu, takze me vubec nevadilo, ze jsem byl promoceny. Na zastavce jsem k prekvapeni potkal docela hodne lidi. Opravdu jsem nebyl jediny, kdo vytahl paty z domu. Po prestupu na metro, jsem se asi za hodinu dostal na druhou stranu Taipeie(sever). Na zastavku, kde jsme meli sraz s Ling a jeste jednou jeji kamaradkou, jsem dorazil s pul hodinovym predstihem a tak jsem si nasel jedno zavetrne misto a pozoroval jsem, jak si vitr hraje se vsim moznym. Jak po ulici valily proudy hnede vody, ktera se vali ven i z preplnenych kanalu.

Uteklo to jako nic a za chvilku holky prisli. Privital jsem se s Ling a ta me predstavila sve nejlepsi kamaradce. Jmenuje se Mo. Meli jsme v planu obed a tak jsme se vydali do jedne restaurace. Po ceste v tajfunu se mluvit moc nedalo, ale vynahradili jsme si to uvnitr snad te nejlepsi restaurace, v jake jsem kdy byl! Hned pri vstupu me zaujali zvlastni stoly, kazdy mel pred sebou ve stole diru a v ni umisteny vlastni varic. V teto restauraci totiz fungovalo tak, ze jsme dostali kazdy svuj hrnec plny vody a mohli jsme si vybrat co si budeme chtit uvarit! Jeste by bylo slusne rici, kolik jsem za to platil. Stalo to 120kc na 2 hodiny. Ano, tady se jidlo nemerilo na mnoztvi, ale ve dvou hodinach jsme mohli snist co jsme chteli. To bylo neco uzasnyho! Ja si nabral asi 4 plne talire ingredienci, ktere jsem postupne varil ve svem hrnecku :) Asi nema cenu moc popisovat, co vse jsem jedl, ale meli tam opravdu vsechno! Vetsina ingredienci byla nepopsatelnych, ale aby jste si udelali predstavu, tak se je tady pokusim vyjmenovat. Takze bylo tam asi 50 druhu zeleniny, 100 druhu ryb a vselijakych morskych plodu, 6 druhu ryze, spousta ruzneho masa. Dale jsme si mohli vzit vsemozne caje a dzusy bez omezeni, popkorn, spostu asijskych omacek, zmrzlinu a spoustu dalsich veci (viz fotogalerie). Musim vam rict, ze jsem se vsichni strasne nehorazne prejedli.2 hodiny nam utekly jako voda, povidali jsme si o Taiwanu a o Evrope a i zprvu velmi ticha Mo, se behem obeda stala sympatickou holkou. Pri tom vsem povidani jsme vymysleli dabelsky plan- a to ze se pujdeme projit, aby jsme vytravili!

Holky na prochazce v tajfunu:

Sli jsme podel obrovske reky, ktera se asi za 2 kilometry vleva do oceanu. Takze si uz asi dokazete predstavit, jak byla obrovska. Dokud na me vitr neroztrhal plastenku, tak jsme v tajfunu usli nekolik kilometru, byli jsme totalne promoceni. Po ceste jsme delali spustu blbosti! Skakali jsme po vetru i proti nemu. Zkuseli jsme se co nejvic nahybat, dokud nas vitr unese. Pri ceste po pobrezi jsme se divali, jak mistni stavi zabrany proti ocekavanym povodnim. Bylo to uzasne! Jeste by jsem zde rad zminil jednu nestastnou vec, ktera se me prihodila:) V restauraci jsem se zapomel vycurat a pri nasem vyletu se me zaclo strasne moc chtit na zachod. Tak ja se rozhodl, ze se vycuram. To byla chyba. Rekl jsem si, ze kdyz se natocim po vetru tak, ze to dolitne mozna az do Ciny. No a jak tak curam, tak se vitr zacne tocit na vsechny strany a... No to si uz muzete domyslet sami :) Ale nemyslete si, za dalsi 2 sekundy vsechno bylo umyte a my jsme mohli pokracovat v nasi ceste :) Ale curani v tajfunu bych vam rozhodne nedoporucoval :) Malou cast z naseho vyletu muzete prohlednout ve fotogalerii. Ale musim vam take rict, ze vsechny fotky i videa jsou foceny v podminkach, kde se jakstaks uz dal vytahnou fotak. V pravem tajfun, fotit a delat videa bylo opravdu nemozne.

Predpoved pocasi na taiwanu :) :

Kdyz uz se zacalo ztmivat, tak jsme prisli na privat, kousek od jejich univerzity, kde zila Mo a 2 jeji kamaradky(Ling zije normalne na koleji-ale tam ma opacne pohlavi vstup zakazan). Jmena spolubydlicich si uz moc nepamatuju, tak nez abych je tu komolil, tak jen reknu, ze byly taky strasne sympaticke (jako vlastne vsichni tady). Po vysprchovani a prevleceni do sucheho, jsme zacali holdovat veceri, kterou jsme si po ceste nakoupili. Vecer se nam docela protahl. Pili jsme taiwanske pivo. Ja ho mel poprve a musim rict, ze je prekvapive docela dobre! Behem vecera jsem mimo jine dostal masaz. Ale ne ledajakou! Jedna holka se tvarila jako profesionalka v davani thajske masaze(chozeni bosyma nohama po zadech!) No reknu vam, i kdyz nevazila asi ani 50kilo, tak jsem ji citil poradne! Proslapala kazdy muj sval a ja se pak nemohl skoro ani zvednout. Natoz pak dalsi den rano! Jeste ted me boli zada :) Ale bylo to zajimave, verim ji ze nejaky kurz uz ma, ale po 2 pivech ho teda poradne zapomela a motala se na me bez sebemensi opatrnosti! Pak jsem si ustlal na zemi a po povidani asi do 4 hodin rano jsme konecne usli. Dalsi den tajfun zde byl ve stejne sile. Na snidani jsme zasli do japonske restaurace. A pak jsme se opet vypravili na vylet! Tentokrate asi na 3 hodiny. Opet to byl nezapomenutelny zazitek. Chodit prazdnymi ulicemi, plnych vody, popadanych vetvi, ktere se celou dobu pletli pod nohy se jen tak nezapomene. Mohl bych se to tady snazit popisovat jeste vice, ale opravdu je to tezke. Stat v silnem tajfunu na pobrezi a divat se na hnedou hladinu ocenu, jak si na ni hraji kapky deste je nepopsatelne... Pro nazornost se podivejte na videa, ktera jsem udelal, kdyz uz se vitr trosku uklidnil.

Male kolecko ve vetru:

V podvecer jsme se rozloucili a naplanovali hromadu dalsich akci, ktere musime spolu podniknout. Ja jsem strasne rad, ze jsem tyto trosku trestene, ale strasne mile holky mohl poznat. Uz se vazne tesim na dalsi spolecne akce.

Vecer jsem na koleji potkal meho druheho spolubydliciho. Taky tajwance. Kdyz jsem prisel koukal na me jako na blazna. A kdyz jsem mu posal vsechno, co jsme o vikendu delali, tak tomu nemohl uverit. Musel jsem mu ukazat fotky :) Byl jsem ale unaveny, tak jsme si moc nepovidali a ja si sel lehnout do me kratke postele... Dneska rano jsem se sel prihlasit do specialniho kurzu na psani cinskych znaku, a zbytek dne jsem se chte nechte musel ucit na test a pripravovat na moji cinstinu. Vecer jsem chtel jit do posilovny ale potkal jsem partu tajwancu, kteri se me zeptali jestli si s nema nechci jit zahrat basket(ze bych vypadal jako basketbalista? nevim:) ) S radosti jsem souhlasil. Pak jsme ale zjistili ze telocvina je zavrena, protoze se do ni dostala pri tajfunu voda. Tak jsme se domluvili na jindy. A ja zasel poprve do univerzitni posilovny. Rikal jsem vam uz, kolik tady platim za rocni permanentku do posilovny? Jestli ne, tak se podrzte, je to 220Kc :) Do jde :) Rikam si,ze kdyz do ni zajdu tak 5 krat za muj pobyt tady, tak uz se mi to vyplati :) No a ted uz mam hodne po pulnoci a uz se tesim, jak tento clanek vyvesim na blog a pujdu si po velmi narocnem programu lehnout.

Jeste Vam chci rici, ze se me timto tydnem zacinaji vsechny ekonomicke kurzy, takze casu budu mit jeste daleko mene nez dosud, takze na blog nebudu stihat prispivat kazdy den. Ale slibuji, ze pokazde za 2-4 dny si cas udelam a popisu vam sve zazitky. Tak jako dosud. Mejte se fajn!

Moje adresa

Pravě se mi do rukou konecne dostala moje adresa. Nemam tuseni, jestli je to spravne. Ale melo by byt. Pokud me nekdo budete chtit neco poslat, tak by jste si tu adresu meli vytisknout a pak ji nalepit na obalku. Je to tu napsane cinsky i anglicky. Mozna by stacilo poslat to jenom anglicky, ale nemuzu vedet jestli by to tady postak rozlouskal. Tak tady to je:

116 台北市文山區指南路二段64號

自強九舍 9426室

64, Sec. 2, Zhi Nan Rd., 116, Taipei, Taiwan

Zigiang Dorm 9, room: 9426

Takze jeste jednou. Zkopirovat do wordu, vytiknout ve vhodne velikost a nalepit na obalku.

Nemam dnes cas bohuzel na psani neceho delsiho, jenom by jsem chtel rict, ze venku je prave strasna bourka. Tajfun uz je tady. Dest je strasne hlasity, vitr lomcuje okny a ja doufam, ze me bude zitra fungovat elektrina. A nejhorsi je, ze to, co se tu odhrava jiz nyni, je totiz nekolikrat slabsi, nez to, co sem prijde za nekolik hodin...

Nevycházet! Taifun se blíží!

Presne tak. Takove instrukce dostavam od kazdeho mistniho s kterym prijdu do styku. V televizi a radiu pomalu kazdych 5 minut hlasi, ze v sobotu prijde tajfun, ktery zasahne cely ostrov. A kdyz uz to bude muj prvni tajfun v zivote, tak nebudeme troskarit. Pry to ma byt nejsilnejsi tajfun tohoto leta na Taiwanu :o). Pri tajfunech je vychazeni jen na vlastni nebezpeci, ale ze prej, az uvidim, co to sem prijde, tak me myslenky na vychazeni hnedka opusti. Je to udajne vazne sila. Tak jsem uz strasne moc zvedavy a pokusim se to zdokumentovat na muj novy fotak :)

Ano, uz jsem si konecne koupil tu masinku, po ktere jsem tak dlouho touzil. Po velkem vybirani jsem si nakonec vybral Panasonic Lumix DMC-TZ5. Zajemci o blizsi informace najdou vic pod timto odkazem. Stal me po prepocitani zhruba 6200kc, coz neni zase o tolik levnejsi nez v CR, jak jsem puvodne ocekaval. Ale na druho strasnu jsem k nemu dostal kupu prislusenstvi (4GB karta, nahradni baterii, USB ctecku karet a kozene pouzdro). Udelal jsem uz par zkusebnich fotek, ktere najdete ve fotogalerii. Fotogalerii uz muzete vlastne zacit prubezne sledovat. Meli by tam postupne pribivat fotecky :)

Ti bystrejsi (a pozornejsi ctenari :) ) museli jiste zaregistrovat, ze kdyz mam fotak, tak jsem se nejak musel dostat k penezum zablokovanym na me karte. Povedlo se me to vcera, kdy jsem nahodou sel vyzkouset asi patnacty bankomat s logem MasterCard. Strcil jsem dovnitr kartu a po chvilce me vyjeli penize, nemohl jsem tomu uz skoro uverit. Tak jsem sel okamzite posplacel vsechny dluhy, ktere jsem si za tak kratkou dobu nadelal. Odpoledne, v cinstine jsme se naucili dalsi mraky slovicek, uz to tady radsi nebudu moc komentovat, protoze by jste si mysleli, ze se mi to nelibi. Ale opak je pravdou:) Dneska jsem konecne vyfotil celou nasi cinskou skupinku pohromade. Tak se na nas muzete podivat :)


Vecer po ceste domu jsem potkal nove prichoziho studenta ze Svedska. Predstavil se mi slovy: Ahoj, ja jsem Ulaf a delam vrestling. Po pocatecnim prekvapeni (ta veta pri osloveni me docela sokovala :) ) jsem zjistil, ze je to sympatak a ze neni nejakej buldozer, jak to na prvni pohled mohlo vypadat. Je to uplne normalni kluk. Z vrestlingu, tak se tomu pry rika u nich, se vyklubal recko-rimsky zapas. Trenoval to 12 let, ted to kvuli univerzite prerusil. Zasli jsme spolu na veceri, kde me rekl, ze poceste na Taiwan byl v Hongkongu a jarni semestr bude studovat v Soulu, v Koreji. Tak jsem si ve skrytu duse naplanoval, ze by se toho dalo treba vyuzit :)

Vcera se konalo oficialni zahajeni skolniho roku pro mezinarodni studenty. Tento velkolepy, 4 hodinovy dopoledni program, byl zajmavy nejenom svym obsahem, ale hlavne ucasti vice jak 100 zahranicnich studentu, kteri jsou na tom obdobne jako ja. Pomalu zjistuji, ze pokud se tady, na NCCU, chce neco zorganizovat, aby to vypadalo reprezentativne, tak jsou na vsechno penize. Meli pro nas nachystany interaktivni program, kde jsme se dozvedeli zajimavosti o Taiwanu, Taipei, kam jit, na co si dat pozor. Zjistil, jsem ze mam k dispozici i Student Ambasadors. To jsou dobrovolnici, stejne stari jak my, kteri si chteji byt v kontaktu se zahranicnimi studenty. A my, kdyz budeme cokoliv potrebovat, s cimkoliv poradit a pomoct, tak za nimi muzeme kdykoliv zajit. Organizuji pry i party, tak uz se tesim. Po velkolepem obede, jsem se pustil do seznamovani. Nema cenu tady psat, s kym vsim jsem se bavil, protoze by to byl vazne dlouhy seznam. Jenom mozna muzu rict, ze jsem potkal dalsiho cecha, jednu cesku a 1 slovenku. No asi si dokazete predstavit, jak to vypada, kdyz se clovek tak seznamuje. Okamzite nasleduji pozvanky na ruzne grilovacky, party a dalsi vsemozne akce. Posledni dobou, zacinam mit cim dal tim vic pocit, ze bych potreboval, aby den mel aspon 40 hodin, aby jsem zvladnu vsechno, co by jsem chtel... Je tady tolik moznosti co podnikat, s kym podnikat, kdy podnikat, az se v tom pomalu prestavam orientovat :))) Ale musim rict, ze se mi to opravdu libi a jsem strasne rad, ze jsem se rozhodl prave pro Taiwan. A kazdy dalsi den to tady jen potvrzuje.

Dneska si jdu dopoledne pro Visa, tak doufam, ze konecne dostanu Alien Resident Certificate a nebudou zadne problemy. Na zaver by jsem chtel rict, ze je zde docela pravdepodobnost, ze nam pri prichazejicim tajfunu vypnou elektrinu, tak nejspis v sobotu nebudu on-line. Ale pokud taifun nebude tak silny, jak slibuji, nebo pokud se to uz vybouri v noci, tak me o vikendu ceka vylet do jednoho pekneho mesta, asi hodinu cesty od Taipeie. Ta holka, z letadla, me pozvala, ze me ukaze sve mesto a okoli. Navic se tam pry kona nejaky festival, tak ze vecer s ni a s jejimi kamarady pujdeme do Night Marketu...O tom co to je Night Market, napisu neco priste, ale nemyslete, neni to nic sprostyho! :)

Zemětřesení!

Vcera jsem si chtel jit koupit fotak, ale bohuzel, po telefonatu s Ceskou sporitelnou, mi bylo receno, ze problem s kartou zabere par dni. V bance nevi, kde je problem, vsechno by melo byt ok. A me nezbyva nic nez cekat. Takze jsem ted bez penez, ziju na dluh a pucuju si od kamaradu:). Fotak musi pockat :(.

Dopoledne jsem se ucil, v cinstine jsme psali test na zhruba 30 cinskych znaku. To bylo neco! Nejenom, ze si musim zapamatovat, jak ktery znak vypada, ale ja musim i vedet v jakem poradi se vsechny jeho casti pisou (ne kresli :) ). A to neni vse. Krome toho ze se musime znat poradi vsech carecek v kazdem znaku, musime vedet z jake strany se ty jednotlive carecky maji psat! Kazdy znak ma tedy jen jeden jediny mozny zpusob, jak ho muzeme psat. Snad mi rozumite, co tim myslim. Tady mate par znaku na ukazku: 非 常 好 很 好 你 . A toto je tak stredni obtiznost! Nejake znaky se skladaji i z 2x tak vetsiho poctu car nez tyto! Tak si jen zkuste predstavit, ze to asi da docela praci si to vsechno zapamatovat :) Myslim si, ze jsem vcerejsi test ale zvladl velmi dobre;). Ja si taky nemuzu dovolit zavahat! Musim mit dobre znamky. protoze jak jsem se dozvedel, pokud chci ziskat stipendium na lekce cinstiny, tak moje uspesnost musi byt na konci vetsi nez 80%!!! A stipendium cini zhruba 15000Kc an dva a pul mesice. Coz je docela dost. A v hodinach se hodnoti vsechno, kazdy test, kazdy domaci ukol spousta aktivit. Aby jste si predstavili, jak tezke to je mit 80%, reknu vam nasledujici priklad. Pokud budeme psat test na 10 cinskych znaku(ze vsech ktere umime-tech muze byt treba 50) tak za kazdou chybu(a je jedno jestli je cely znak spatne, nebo jen jeho mala cast) jde 10% znamky dolu. Napriklad, kdyz vsechno budu mit spravne a v 9. a 10. znaku udelam jednu nozicku na druhou stranu, tak ziskam jen 80%. Uz ted se desim tech bezesnych noci... :)

Ve zbytku hodiny jsme se ucili cislovky. Myslim, ze jsme byli zrovna u cisla 12 199, kdyz to prislo! Nejdriv si maleho chveni okenich tabulek vsimla ucitelka a holka z Chile. Ja jsem jsem skoro nic nezaregistroval, ale neco zvlastniho jsem citil. Ale tak po 5 sekundach techto mensich otresu prisel jeden o dost silnejsi! Cela budova se otrasla, z vedlejsich uceben jsme slyseli piskot (vetsinou evropanek). Holky u nas to nesly docela vpohode, pozdeji jsem se dozvedel, ze jsou na to vsechny zvykle, v jejich zemich to neni nic neobvykleho. Cele to trvalo maximalne 10 sekund. Nebojte, nikomu se nic nestalo. Me akorat spadla propiska ze stolu. Tak takove bylo moje prvni zemetreseni v zivote :) Uz se tesim na dalsi:)

Na veceri jsem sel se s Karolinou z Chile. Zatim jsem byl na jidle pokazde na jinem miste a tuto moji malou tradici jsme neporusili ani vcera. Sli jsme na misto, kde jsme se mimo jine bavili i o zemetreseni. Povidala me o tom, ze v Chile jsou takove male zemetreseni, jake jsme prave zazili my tady, skoro kazdy den. Ze je nikdo uz ani nevnima. Musim rict, ze ja, jako evropan, jsem to dnesni, vnimal teda docela dost :) Pak mi rikala o tom, ze pri tom velkem zemetreseni v Chile, ktere tam bylo pred nekolika mesici, byla zrovna ve meste a videla, jak vsude okolo padaji domy. Ona se zase smala, v jak klidne zemi to ziju. Bez zemetreseni, velkych hor a more- to u nas musi byt docela nuda, myslela si :) Bylo to zajimave povidani. Musim rict, ze me se moc libi komunikace s kymkoliv neevropskym (a pripadne i neamerickym). Pomalu z kazde jeho(jeji) vety je poznat, ze zije v uplne jinem prostredi a je zvykly(a) na uplne jine hodnoty. S takovym clovekem me prijde strasne zajimave bavit se i o tech nejelementarnejsich vecech a slyset vsechny ty kulturni odlisnosti.

Na zaver, by jsem se chtel zminit o dalsi veci, ktera se tu pred par dny stala a ja se oni ni zapomel zminit v predchozich clancich. Minuly patek a sobotu se cely kampus NCCU ponoril na vice nez 30hodin do naproste tmy. Jenom zelene cedulky exit svitily ve vsech budovach. Jinak nic. A to vsechno proto, ze tyto dny tu bylo pomerne dost destivo (to je vlastne zatim porad) , prselo asi 3 dny za sebou. A my, primo za kampusem, mame docela strme kopce. A jeden z tech kopcu, pod tihou te spousty vody, napor nevydrzel a tuny pudy, kamenu a skal se sesunuly do udoli. Udolim je mysleny i kousek naseho kamusu vcetne budovy, kde se nachazi zdroj a rozvody elektriny pro celou univerzitu. A tak my jsme na koleji fasovaly svicky a vecer se nedalo v budove delat lautr nic, tak jsme s exchange studentama sedeli venku nad jahodovomlecnym cajem. Povidali jsme si a pozorovali hvezdy. Bylo to pekny. A ja marne po obloze hledal znama souhvezdi... :)))

Jaké tu jsou ceny?

Jeste jsem se vubec nevenoval měně a cenam tady na Taiwanu. Castecne by jsem vam to chtel vynahradit v tomto clanecku. Na Taiwanu se plati menou, ktera se jmenuje novy taiwansky dolar. Skratka je NTD, ale bezne se teto měně rika jen dolar (buck). Kurz s ceskou korunou je nasledujici. Za sto ceskych korun se dostane zhruba 180 Taiwanskych dolaru a naopak za 100 NTD dostanu asi 55 korun.

Velmi obecne se da rict, ze ceny v obchodech jsou zhruba stejne vysoke jako u nas. S tim rozdilem ze tady je to v mistnich dolarech a to znamena, ze je vse skoro o polovinu levnejsi. Myslim to tak, ze kdyz si budu chtit v restauraci dat na obed menu, tak v Brne bych si ho koupil treba za 60 KČ. Tady, to stejne menu, budou mit za 60 NTD, takze po prepocitani podle kurzu to vychazi na neco pres 30 ceskych korun. Napriklad jizda autobusem MHD stoji zhruba 7 korun, je to cena, ktera se plati ridici autobusu, ale ho pak uz nezajima jestli jedu jednu zastavku, nebo budu v autobuse 2hodiny a dojedu na druhou stranu Taipeie. Jizda metrem stoji od 10 do 20 kc, zde zalizi na tom, jak daleko chceme jet. Ja jsem si na MHD obstaral EasyCard. To je cipova karta na kterou jsem si nabil penize. A pri nastupu a vystupu z prostredků MHD, prikladam tuto kartu ke čtečce a ta mi automaticky strhava penize. S EasyCard je navic vsechno jizdne pro studenty navic jeste o 20% levnejsi.

Dalsi ceny jsou zhruba nasledujici: matrace 500NTD, 3l prasek na prani 100NTD, šampon 80NTD, polevka v restauraci 25NTD, Sendvic(na snidani) 15NTD, buchta 10NTD, velky rucnik 75NTD (ale ten se me po prvnim pouziti rozpadl :o) ) a tak dale... To by tak pro predstavu mohlo stacit Pokud vas zajima neco vic, tak se me ptejte v komentarich.

Jinak vcera se me tady stala jedna nemila vec. Chtel jsem si jit vybrat penize z bankomatu a vyzkouset jestli mi funguje moje nova mezinarodni platebni karta. Bankomat tady neni tezke najit, nachazeji se zde opravdu vsude. I na mistech kde by jste je vubec necekali. Napriklad v McDonald's, uprostred supermarketu nebo i na zachudcich v metru. Ja jsem nasel v centru radu asi 30 automatu a tak jsem se pokusil vybrat si nejake penize. Jenze zrada! Neslo to :( A jako duvod selhani operace me to vytisklo velmi vtipny papirek plny cinskych pismen (ne obrazku :) ). Tak vubec netusim proc to nejde. Pak jsem pak jeste vyzkousel asi 4 automaty okolo a porad to bylo stejne! Snad brzo zjistim proc to nejde, uz me dosli vsechny dolary, co jsem mel rozmeneny a tak jsem si musel pujcit od Italky asi 1000NTD...

Jeste vas chci upozornit na prvni fotku z Taiwanu. Nachazi se v me fotogalerii. Jsou na ni studenti s kteryma mam cinstinu. Fotil to Francouz a ucitelka na fotce neni. Foto me poslal pres skype, neni ani moc kvalitni, ale nez si poridim vlastni fotak, tak musi stacit :) A mala poznamka na konec, v jednou clanku jsem napsal, ze jedna holka je z Fidzi. To neni pravda, je z Islandu. Vloudil se me sem sotek :) A asi nebyl ani prvni a posledni :) Berte prosim s rezervou veskere chyby(zejmena gramaticke), ktere tady sekam...Snazim se je pomalu, ale jiste odstranovat :)

To je pro dnesek vse, ahoj!