První krůčky po pokoji a procházka kampusem

Kousek za hlavni branou do kampusu jsem se chtel podivat do mych poznamek a zjistit, kam jit dal. Ale kdyz uz jsem zacal lovit v mých zavazadlech, ktera mimichodem dohromady vazila okolo 35kg, tak uz u me stala jedna taiwanka a zpivanou anglictinou se me zeptala: Do you need a help? Ja jsem jen zalitoval toho, ze jsem si vubec sundaval batoh- priste to uz neudelam, zatvarim se jen trosicku zmatene a hned u me urcite nekdo bude :) Tak jsem se te divenky zeptal na cestu na panskou kolej. Ano, tady na Taiwanu jsou koleje rozdelene na damske a panske a plati prisny zakaz vstupu do te pro opacne pohlavi. Tak jsem chvilku pockal na ruzovy autobus, ktery zajistuje vnitrouniverzitni dopravu po kampusu a za 10 minut jsem uz stal pred budovou, kde by jsem mel stravit dalsich 10 mesicu.

Po vstupu do hlavni haly, jsem se naklonil nad plan budovy a uz na me na rameno klepal jeden maly clovicek jestli nepotrebuji pomoc. Byl to Japonec, jmenuje se Naoki, a jak se pozdeji(nebo vlastne uz hned na zacatku :) ) ukazalo, ten vecny usmev a ochota pomahat neni vlastni jen Taiwancum, ale i Japoncum, Korejcum, Cinanum atd. No proste uplne kazdemu v teto casti nasi planety. Naoki se mnou stravil cely prvni den. A reknu vam, docela se semnou nalital. Mel jsem toho hodne na vyrizovani.Prvne mi poslouzil jako tlumocnik s mistnim vratnym, ktery me zanedlouho vydal klicek od pokoje.

Muj pokoj se nachazi ve 4. (posledním) patre nasich koleji. Mistnost je stejne velka, jako pokoj, ktery mam doma. Ale s tim rozdilem, ze do ma jsem v mem pokoji (vetsinou) sam, ale tady budeme na stejnem prostoru bydlet ctyri. No jsem zvedavy, protoze ja jsem na koleji jeste nikdy nebydlel, tak uvidim, jak to vubec se sdilenim a delenim prostoru chodi :) V pokoji jsem prvni, nikdo tu jeste neni, ale vsichni 3 uz maji zabranou postel. Mistnost vypada tak ze v kazdem rohu je jeden stul(se zasuvkami), jedna velka skrin, jedna mala skrin, policky na knihy a nad tim vsim se na 4 nohach nachazi postel. Ta postel to vsechno zastresuje a pusobi jako dobry stin od stropniho svetla na psaci desku. Hm, asi si budu muset koupit stolni lampicku. Rozhlizim se a kazdy ji tu maNaproti dverim je velke okno a nad nim klimatizace. Muj prvni dojem z mistnosti je dosti rozpacity. Vsechno je zelezne, malo mista, skoro zadne vybaveni. Vypada to tu jak nejake vezeni pro nezletile s tim rozdilem, ze jsou vsichni vezni zatracene mali. Ale myslim, ze si zvyknu :)

Po vybaleni se mi Naoki nabidl, ze me muze ukazat kampus. S radosti jsem souhlasil. Stravili jsme venku asi hodinu a pul, bylo k 34°C, vsude smog a i kdyz svitilo slunicko a nebyly mraky, tak jsme nedohledli dal nez kilometr. Dale se vse stracelo do mlho-smogo-oparu. Tak, jak nas kampus vlaste vypada? Je to strasne velke, docela zelene prostredi a musim rict, ze se mi tu na prvni pohled moc libi. Hned pod nasi koleji je takova studentska menza, kde je asi 5 restauraci, 2 koktejl bary i supermarket. Takze vse dulezite se tady koupit jen kdyz sebehnu shody dolu :) Hned pod okny, 20 metru od budovy se rozklada zhruba 10 basketbalovych hrist, 5 hrist na volejbal, basebollove hriste, par jich je i krytych pod jakousi strecho, pro pripad deste. Vypada to tady dobre a jsem rad, ze jsem si s sebou privezl nove tenisky na sport :) Ale jeste musim pockat, privezl jsem si s sebou take kasel a rymu, kterou zdejsi zmeny teplot jeste umocnuji (rozdil mezi venkovni teplotou a klimatizovanou mistnosti je zde bezne aspon 10stupnu!). Ale urcite to vsechno vyzkousim co nejdriv, jak jen to bude mozne :) Nase kolej se naleza na mensim kopci, docela stranou od vseho ostatniho. Ale nevadi, budu pouzivat PINK BUS :) Pobliz nas se nachazi jen par budov, ale nastesti i ta nejdulezitejsi. International Building. Do ni budu chodit 5x tydne na lekce Cinstiny. Mam to do ni asi jen 5 minut z meho pokoje. Ta je vlastne hned za sportovnimi hristi. Zbytek budov je cca 20 minut pesky od nas, dole za rekou.

Pri ceste autobusem do NCCU na me cela Taipei pusobila strasne precpanym dojmem. Ale tady je to uplne jine! Nejezdi tu auta, motorky, je tu spousta zelene, jsou zde obrovske parky a prostory mezi budovama. Je tu i les, ktery zabira nemalou cast kampusu. Jak jsem rikal, dole za rekou se nachazi vetsi cast univerzity. Prochazime tam kolem obrovskych budov, ty nejvetsi z nich vypadaji jako Bohunicka nemocnice(a to neprehanim). Kazda takova megabudova je jedna fakulta. Vsechno na me pusobi monstroznim dojmem. Budov je tu asi tak 40. Mezi budovami jsem zahledl minimalne 20 velmi modernich tenisovych kurtu. A skoro uprostred tohoto univerzitniho minimestecka se nachazi fotbalove( ragbiove) hriste, s tartanovym ovalem. A spustou sportovnich zarizeni okolo. Moc se mi tu libi :) Na hristi studenti halji fotbal (ten nas, evropsky), desitky jich behaji okolo po ovale. Uz se na to moc tesim, ale jen jedna vec me trosku znepokojuje. To strasne, umorne a nesnesitelny hic!! Mam na sobe dneska uz druhe tricko a je opravdu kompletne mokre!Teplota by mozna nebyla az takovy problem(ale taky je :) ) jako to dusno, vlhkost, ktere cloveku davaji pocit ze je daleko vetsi vedro nez je ve skutecnosti. Opravdu jako v pralese. A oni v tom ve velkem sportuji. Ale ja se i presto taky uz nemuzu dockat :).Vecer me Naoki predstavil svym 5 kamaradkam z Japonska (jmena jsem bohuzel nedal) a sli jsme spolu na veceri. Nechal jsem si neco doporucit a bylo to vynikajici! Ale strasne tezko popsatelne :) Takove pruhledne nudlicky (pry ryzove nudle, jestli jsem rozumel dobre) s moooc vsemozne zeleniny, par krevet, malych chobotnicek, nejaka rozsolovita omacka. Bylo tu vyborny! Tento bar si musim zapamatovat! Pote jsme jeste zasli na koktejly, ja si dal koktejl z Kiwi a reknu vam, neco tak dobreho jsem v zivote jeste nepil! To bych ale nebyl cech, kdybych neochutnal i od vsech ostatnich. A vsechny byly stejne dobre! Sakris, co si vyberu priste? :) Ale bude to prijemne vybirani...

S Naokim jsem se pak odebrali na nasi kolej. V supermarketu ktery ma otvreno kazdy den od 7rano do 10vecer jsem si koupil polstar a matraci. Ale ne ledajkakou. Maji tady jen matrace japonske. Tzn. : siroke to je asi 5 cm, z jedne strany je to vpodstate molitan, jak to zname my, ale z druhe strany je to rakos! Koukam na to a rikam si, ze to je zajimavy ale kdyz budu spat na molitanu, tak je me sumafuk, co je dole. Muj kamarad naoki me ale ihned vyvadi z omylu: Spi se na rakosu a molitan je dole! Pry kvuli tomu, aby ti nebylo v noci takove teplo. No uvidime, jake to bude :)