3 denní výlet do města Kaoshiung - DOKONČENO

Omlovam se za mensi zpozdeni s clankem, ale drive to neslo. Z vyletu jsme prijeli az v nedeli vecer a cele pondeli jsem mel skolu a musel jsem se ucit. No ale konec vymlouvani a zacneme pekne od zacatku:)Po predchozim rozhodovani jsme si na tento prodlouzeny vikend vybrali jako destinaci jizni taiwan, konkretne mesto Kaoshiung. Ve ctvrtek po 11 hodine vecer jsem s Olofem cekal dole u fontany (neco jako hodiny na care) na Ester. Uz z dalky jsem videl ze budeme muset resit mensi problem :) Ester si totiz nevzala batoh, ale mela veci zbalene v takove te kabely ktera ma kolecka a tahne se(!!). Opravdu idealni na vylet:) Po tom co jsme se chvilku divili a smali se, tak jsme potom museli zacit Ester uklidnovat, protoze z toho byla cela spatna. Omluvou ji ale bylo, ze zadny(normalni) batoh nema a tak nemela na vyber. Pozdeji se stejne ukazalo, ze to zas az takovy problem nebyl. Pote co jsme dorazili na hlavni autobusove nadrazi v Taipei jsme jiz z dalky videli neco, co jsme videt opravdu nechteli. Obrovskou frontu. Vetsi jsem v zivote snad jeste nevidel. Bylo to kvuli tomu, ze to byla noc pred statnim svatkem a vetsina lidi nekam cestovala. Meli jsme to cekat a rezervovat si mista dopredu, ale nenapadlo nas to. Priste uz budeme chytrejsi:) Po zjisteni, ze podobne fronty jsou i na vlakovem i druhem autobusovem nadrazi jsme se rozhodli, ze dneska musime odjet. Ze nebudeme macky a ze se nevratime zpet do Kampusu. Koupili jsme si listky a stoupli si nakonec te nekonecne rady. Autobusy odjizdeli snad kazdych 5minut a tak jsme se asi za hodinu dostali na radu. Konecne! Uz jsme byli dost unaveni a tak nam kralovske sedacky v autobuse prisli naramne vhod.

Po zhuruba 5 hodinach jsme pred 6 hodinou ranni dorazili do mesta Kaoshiung. Je to vlastne takove hlavni mesto jizni casti Taiwanu. Ale uz na prvni pohled to tam bylo uplne jine nez v Taipei. Navic na jihu byva vzdy jeste o 5°C tepleji nez na severu ostrova. Byli jsme uplne zniceni a nevyspali a tak jsme dlouho nevahali a vydali jsme se na plaz, kde jsme chteli dospat to, co jsme procekali v noci na nadrazi. Plaz se tam nachazi na ostruvku asi 5 minut cesty trajektem z mesta. Videli jsme vychod slunce a po asi 15 minutach chuze jsme dorazili na krasnou mestskou plaz. Po vykoupani jsme si rozhodili rucniky, zabezpecily bagly (a vozik Ester:) ) a asi 3 hodiny jsme spali. Vzbudili nas az beach-handballiste, kteri si asi 10m od nas postavili hriste :). Po druhem vykoupani a vyblbnuti se ve vode jsme si dali sprchu a vydali se hledat neco k snedku. Bylo asi pul 10 rano. Musim vam rict, ze na plazi jsem spal jenom v plavkach a i kdyz jsme tam lezeli zhruba od 6 do 9 rano, tak jsme se vsichni trosku spalili! To jen aby jste si predstavili, jak tam to slunicko pari :) Prosli jsme se po hlavni ulici ostruvku a zjistili jsme, ze nic jineho nez morske plody k snedku nenajdeme. Na rybu jsem se po ranu vazne necitil, tak jsem si dal s Ester vynikajici grilovanou chobotnici v nejake specialni omacce! Hmmmm lepsi snidani jsem snad jeste nemel!:) Chobotnici ochutnal take Olof, ktery nikdy neji ryby a morske plody a rekl, z mu to docela chutna :) To uz neco znamena:)
Po navratu trajektem do mesta jsme meli v pristavu sraz s Fyn. To je taiwanka u ktere jsme meli prvni noc prespat. Nasli jsme se pres CouchSurfing. Uz na prvni dojem byla strasne sympaticka, ostatne jako vsichni tady. Behem par minut jsme se vsichni seznamili ( i s kamaradem, ktery prijel s ni) a rekla nam jaky ma plan na dnesni den! Znelo to fantasticky a tak jsme jen kyvali hlavami a tesili se az to tam cele zacneme prozkoumavat. Jediny pouzitelny dopravni prostredek je na Taiwanu skutr. Na jihu ostrova to plati dvojnasob. No a oni pro nas prijeli hned na dvou a tak ja s Olofem a kamaradem Fyn jsme jeli na jednom a Ester s Fyn jeli na druhem. Byla to moje prvni jizda na skutru tady na taiwanu a tak jsem ji nahral na video :)Ale nenechte se zmast tim, ze nevidite na ulici zadnou dopravu, je to tim, ze bylo jeste docela brzo a jeli jsme v odlehle casti mesta! S tim, co jsme zazili dalsi dny se to ale neda vubec srovnavat.
Pote co jsme dojeli k Fyn domu, jsme si prohledli misto kde budeme spat. Byl to krasny a velky byt. Po celem byte byla spousta odlisnosti (velkych i detailu) od bytu, jak je zname my. Olof a Ester si jeste hodinku zdrimli a pak jsme se uz vsichni 4 vydali smer Opici hora. Jeli jsme tam na skutrech. Fyn nam rekla, ze jejich rodina ma 5 clenu a to znamena ze maji 5 skutru:) Ale my jsme jeli po dvojicich na jednom skutru. Ja zase s Olofem na jednom a Ester s Fyn na druhem. Ted jsem ridil uz ja! Ridil jsem skutr vpodstate podruhe v zivote (poprve to bylo v Brode a to se s tim, co jsem zazil tady vubec neda srovnavat :) ) Musim se priznat, ze ze zacatku jsme meli docela problemy se stabilitou:) Ale po 10 minutach jsem si zvykl a bylo to uz bez problemu. Ale za cely vikend (a to jsem skutr ridil dohromady zhruba 6 hodin) jsem si opravdu nezvykl na zdejsi dopravni predpisy. No ani to nejsou predpisy, ale spis dopravni zvyky. Vlastne se to ani neda nazvat zvyky, tady si proste kazdy dela co chce! A to doslova!!! Neni tady neobvykle potkat skutr jedouci na dalnici v protismeru, na dopravni znacky se tu opravdu nehraje. Ja si vlastne myslim, ze je tady ani moc nepouzivaji :) Nejvice me ale dostalo to, ze pri jizde mestem neni problem za 5 minut projet 10krizovatek na cervenou! Ano, zelena, cervena, tady je to uplne jedno. Pri jizde se kazdy stara jen o sebe a dela si co chce... No bylo to neco! Musim rict, ze jsem tady normalne porad zpoceny z toho vedra, ale tak jak jsem byl mokry po me prvni, zhruba pulhodinove jizde mestem, jsem tu jeste nezazil :) Cely den jsme se pravidelne stridali s Olofem v rizeni. Pote, co jsme se dostali z mesta-z toho tisicihlaveho davu skutru-jsme si konecne zacali uzivat (i kdyz me se to vlastne libilo i ve meste:). Jeli jsme nadhernym lesopralesem, videli jsme opice a dalsi zviratka. Pote jsme se dostali na pobrezi a jeli jsme nadhernou cestou po uboci hor. Nalevo byl nekonecny ocean a napravo vysoke hory! Bylo to nadherny! Asi po pul hodine jsme dorazili na misto, ktera nam Fyn chtela ukazat. Po mensim prodrani dzungli jsme se ocitli na vrcholku utesu z ktereho byl nadherny vyhled na vsechny strany! 30m pod nami se lamaly vlny o skaly. Chvili jsme tam sedeli a povidali si. Nadhera!Pote jsme zasli do jedne "restaurace" v dzunglo-stylu. Nekdo se najedl, ale ja si dal jen koktejl (pripravoval jsem se na vecerni night market:)) Pri ceste zpatky se uz zacalo ztmívat. Zastavili jsme se jeste u budovy British Council. To je stara, ale rekonstruovana stavba. Docela se me tam libilo, ale stovky taiwncu okolo kazili dojem. Toto misto je oblibena turisticka atrakce. Predtim nez jsme se vydali do night marketu, jsme zasli na koncert, na ktery nas pozval dalsi kamarad Fyn, ktery cestoval cele odpoledne s nami. Byl to american, ktery na Taiwanu uci anglictinu. Zije tady uz 8 let. Na koncert jsme dorazili se zpozdenim ale o to nejlepsi jsme neprisli. Kdyz jsme vstopili dovnitr salu, kde se to cele odehravalo, tak se nejprve vsichni otocili nasim smerem a zkoumavymi pohledy si nas prohledli:) Ale jak jsme se usadili, tak jsme si jen zacali uzivat velmi zajimavou taiwanskou kapelu s jeste zajimavejsimi nastroji :)
Zhruba v 10 vecer jsme meli u night marketu sraz asi s dalsimi 5 lidmi- vetsinou CS. No a to by to svet nebyl maly, abych tam nepotkal Cechy! Bylo to mlady par zrovna ubytovany u jednoho CS a tak jsme si pri nocnim uzivani v night marketu povidali o nasich zazitcich. Oni si vzali na 3 tydny dovolenou a rozhodli se procestovat Taiwan. Oni rikali, ze jsem prvni Cech, ktereho tady na Taiwanu potkali :) Potom, co jsme se poradne najedli a nekteri nejmenovani si nakoupili zasoby obleceni, jsme odjeli na skutrech k Fyn domu. Tam jsme si asi do 3 hodin do rana povidali o vsem moznem. O CS zkusenostech, o cestovani, kuturnich odlisnostech, pive atd...no proste o vsem :) Tak takovy byl nas patek...


xxxxxxxxxxxxxxxxxx
pokracovani
xxxxxxxxxxxxxxxxxx


V patek vecer jsme vlastne jeste zmenili plany na nasledujici 2 dny. Protoze vsichni taiwanci nas varovali, at rozhodne v tyto dny nejezdime do Kentingu. Ze to tam bude vsechno plne lidi a zbytecne predrazene. Asi jsme nebyli jedini, ktere napadlo stravit prodlouzeny vikend v tom narodnim parku :) Co jsme tak slyseli, tak to asi napadlo cely Taiwan :) Ale vubec nam to nebylo lito! Proc by jsme vlastne museli cestovat jeste vice na jih, kdyz v Kaoshiongu a okoli je spousta prekrasnych mist na kterych jsme jeste nebyli! A Kenting nam neutece, urcite tu jeste bude spousta prilezitosti se tam vypravit. V sobotu jsme vstali o pul 11, zajeli jsme si dat snidani k nedalekemu jezeru a pote jsme se jiz vypravili na sraz s Kristynou(CS, kamaradka Fyn). Mozna nekomu z vas muze prijit divne, jak muze mit taiwanska holka jmeno Kristyna :) To je proto, ze 99% cinskych(taiwanskych) jmen je pro evropany a americany nevyslovytelnych (ja porad neumim spravne vyslovit ani moje cinske jmeno!!!:( ). No a proto si kazdy taiwanec, ktery ma zajem, muze vybrat anglicke jmeno, ktere se mu libi a pouzivat ho jako vlastni pri kontaktu s cizinci. Je to opravdu velmi prakticke-anglicke jmena se totiz daji zapamatovat! :) No pote co jsme se s Kristynou nasli, pozvala nas do obchodu jejich rodicu. Pozdeji nam rekla, ze nas rodice chteji videt a pohostit (jak taiwanske :) ). Rodice byli velmi sympaticti a porad se usmivali- doufam, ze to nebylo kvuli moji cinstine. Uz se me nekolikrat stalo, ze jsem zmenil jeden jediny ton ve vyslovnosti a rekl jsem neco moc vtipnyho ci sprostyho :o). Rodice prodavaji caj. Je to jejich celozivotni vasen a mel jsem pocit, ze snad kazdy z celeho mesta si k nim chodi kupovat caj :) Usadili nas ke stylovemu stolu a zeptali se nas jestli chceme vyzkouset tradicni cinske caje. Co si myslite, ze jsme odpovedeli? :) Okamzite jsme kyvali hlavami, ze chceme :) To ale nebylo, delani caje!! To bylo doslova nejake umeni! Nikdy bych neveril, co vsechno se musi s konvici, salky, vodou a cajem udelat pred tim, nez se se vubec bude moci k caji jenom privonet. Zjistil jsem take, ze se nedegustuje jenom vino, ale ze se degustuje i caj- prvni nalev se totiz nikdy nesmi pit a slouzi pouze k tomu aby jsme si k privoneli:) Vyzkouseli jsme 3 druhy caje a s kazdym z nich byl spojeny jiny ritual pripravy. Uz take rozumim tomu, proc jsou salky na caj nekdy uplne prtave (tady jsou vzdycky prtave). Je to proto, ze to co pijeme u nas, to se cajem nazyvat neda. Caje zde jsou neskutecne silne a to i presto kdyz se nalev opakuje treba i po pate. Behem holdovani cajum nam mama donesla obed ktery nekde koupila (jak jsem rikal, taiwanci doma skoro nikdy nevari). Nemohl jsem tomu verit, ale vsechno vic nez uzasne:) Presne kvuli necemu takovemu miluji CS, k tomuto by jsme se jinak nikdy nedostali. Po obede jsme ja, Ester, Olof, Krystyna, 86leta babicka Kristyny, bratr a stryc Kristyny(!!!) vlezli do transitu a vydali se smerem k nevyznamnejsimu budhistickemu mistu v jizni casti Taiwanu. Nachazelo se asi hodinu cesty autem od mesta. A proc nas vlastne jelo tolik? No pro tuto taiwansku rodinu jsme byli asi neco specialniho a tak se nabidli, ze nas tam odvezou a ukazou nam misto, na ktere jsou tady vsichni velmi hrdi. A protoze meli auto pro 10 lidi a v nem spoustu mista, tak se rozhodli stravit odpoledne s Evropany. Vcetne velmi aktivni babicky,ktera snad ani nemela 150cm :) Kdyz jsme se uz priblizili k mistu, na ktere jsme chteli dorazit, uz z dalky jsme videli obrovskou zlatou sochu budhy. Ano, hlavni dominantou kopce, na kterem byl cely komplex chramu a budhistickych budov umisten, byla 36m vysoka zlata socha Budhy, ktera se tycila nad vsechno ostatni! Po prijezdu jsme se zacali prochazet po arealu, ktery na nas pusobil strasne obrovskym dojmem. Vsude okolo byli strasne hodni a usmevavi mnisi v budhistickych odevech. Mohli jsme se zadarmo napit caju a pozdeji jsme se dozvedeli, ze zde nabizeji prenocovani zdarma na jednu noc i s veceri. Verim, ze to musi byt strasne zajimave, ale rozhodli jsme se, ze tady ale prespime nekdy jindy (treba pri druhem pokusu podivat se do Kentingu:). No nebyl bych to ale Cech, kdybych se nezeptal, jestli neni moznost dostat jenom veceri :)) Ale bohuzel to bylo zamitnuto-vecere je pouze pro hosty, kteri zde prespavaji. Skoda. No prohlidli jsme si takovou muzeo-jeskyni o budhismu. Bylo to strasne zajimave, Krystyna nam o vsem dlouho a zaujate povidala. Je totiz budhistka. Dozvedel jsem se spoustu veci o kterych jsem nemel predtim ani tuseni. Vlastne pokazde, kdyz si tady na Taiwanu povidam s nekym mistnim v podstate na jakekoliv tema, tak neustale zjistuji, jak strasne malo o svete vim...Pote, co jsme vylezli z jeskyne a s Olofem jsme dostali holky z obchudku s budhistickym suveniry, jsme se vydali nahoru do schodu, podivat se na na misto, kde se lide modli. Vevnitr to vypadalo stejne, jako vsude okolo, bylo to monumentalni:). Naproti vchodu pred nami sedeli 3 velci zlati budhove. A po zdech cele budovy byly desetitisice malych sosek vsemoznych budhu (budhu je totiz moc druhu). Po uzivani specialni atmosfery toho mista jsme se vydali na misto, kam jsem se tesil nejvic. K velkemu zlatemu budhovy. Jakmile jsme k nemu blizili, tak jsme si vsimli i ostatnich malych budhu. Ano, na tomto kopci neni jenom velky budha, ale v jeho okoli se nachazi 1000 malych, dvoumetrovych zlatych budhu! Nepocital jsem je, ale opravdu nebylo tezke uverit tomu, ze jich tam bylo tisic! Byly opravdu vsude. Trpitili se a my jsme si uzivali krasne vyhledy do okoli a na tu nadheru kolem. Az jsme se nabazili, tak jsme se vypravili zpet k autu. Ale nejeli jsme jeste domu, Krystina si pro nas pripravila jeste jedno prekvapeni. Zastavili jsme se ve vesnicce s papirovymi destniky! Bohuzel uz se zacalo ztmivat, ale i tak jsme videli ty nesmirne popularni destniky z papiru a s krasnymi cinskymi pismeny a vsemoznymi kresbami. Prosli jsme si tuto malinkou vesnicku, Ester si i jeden destnik na pamatku koupila a nasedli do auta. Tentokrate uz smer Kaoshiung. Pri ceste autem na zavolala mama Krystiny, ze pro nas maji nachystanou hostinu (mama sice pouzila slovo vecere, ale ja si myslim, ze hostina to vystihuje lepe :) ). No moc dlouho jsme nevahali a rychle jsme zrusili grilovani,ktere jsme planovali na zahrade u kamaradu Fyn. No, radsi si poradne sednete, protoze to, co jsme po prijezdu uvideli na stole, by vas mohlo posadit :p. Kdyz se otevreli dvere, tak jsme se nejdriv privitali asi se 7 znamymi a kamarady od rodicu Kristyny. No a pak jsme zahledli stul! Vedeli jsme ze ma na veceri byt seefood, ale takhle jsem si to ani v tech nejoptimistejsich snech nepredstavoval :) Ok, nyni popisu vsechno co jsme behem vecera stihnul zaregistrovat :): Asi 15 krabu, kazdy o prumeru zhruba pul metru(!!!): Zhruba 30 krevet, kazda 30cm dlouha(!!). Obrovsky pekac prave pekingske kachny(!). A ke kachne jsme meli zazvor a takove velke chlebove placky, do kterych jsme kousky masa museli ume zabalit. Dale: Velka misa salatu z malych krevetek. Asi 5 druhu po domacku vyrobenych omacek a dochucovadel (od extremne palivych az po specialni k pekingske kachne) a Tofu dezert posypany susenou rybou. No, snad jsem na nic nezapomel. A na to vsechno nas bylo asi 13. Byl to proste nezapomenutelny vecer! Prvni pul hodinu me jeden taiwanec vysvetloval vsechny taje a figle, jak a kde zmacknout kraba a krevetu, aby jsme se dostali k masu. Vysvetlovali nam, jak pouzit specialni kleste na rozcvaknuti nozicek kraba, kdyz uz se clovek k masu opravdu nemohl dostat. Predvedli nam jak spravne pripravit pekingskou kachnu, kolik dat omacky, zazvoru a jak to zamotat do chlebove placky. Ochutnal jsme i nejaky taiwansky alkohol. Ale vetsinu vecera jsme ke vsemu pili pivo. Na zaver jsme si s Olofem dali nejaky orisek se speciani napni zabaleny v listu- mistni specialita. Ester si to nedala, pry o tom slysela neco ne moc dobreho. Ale docela dost lidi to tady behem dne zvyka- ale nemam vubec poneti co to bylo. Jak to nekde najdu, tak vam reknu...Kdyz jsem jedl meho tretiho kraba, tak uz jsem se k masu dostaval skoro jak profesional (mysleno tak, ze jsem nanahazoval lidi na druhe strane stolu a ze jsem ani nerozlil zadny napoj na stole :) ) Ne, delam si srandu, uz me to ke konci vazne docela slo. Ti kteri me znaji si asi dokazi predstavit, kdy jsem prestal jist... Ano, ja jist neprestal :) Vsechno bylo tak vynikajici! Tolik novych chuti a vuni! Byla to ta nejlepsi vecere, jakou jsem kdy jedl! Vsichni taiwanci se nas porad na neco vyptavali nebo nam neco vysvetlovali. My jsme jim bud sami, nebo prostrednictvim Kristyny odpovidali. Kdyz uz se vecer chylil ke konci tak jsme se rozloucili, vsem jsme strasne moc podekovali za krasny vecer a jeli jsme na skutrech domu (neptejte se me, kdo ridil:). U Fyn doma jsme si zase az skoro do rana povidali. V nedeli jsme vstali v 11hod, zbalili se, rozloucili se s Fyn. Ale ne se se slovy sbohem, ale se slovy see you soon, protoze jsme si moc rozumeli a bylo nam vsem jasne, ze to neni naposled, kdy jsme neco spolecne podnikali (myslim i ostatni pridruzene CS). Prosli jsme si s batohy (a Ester s vozitkem) stred mesta a ve 3 hodiny jsme uz sedeli v autobuse do Taipeie. Cesta nyni trvala neco pres 6 hodin, protoze kazdy jel po prodlouzenem vikendu zpatky do Taipeie. Asi v 10hodin vecer jsem se konecne dostal na kolej. Byl jsme strasne unaveny, ale neskutecne rad za tento uzasny vikend.

Tak takovy byl nas 3 denni vylet! Libil se vam? Behem tohoto prodlouzeneho vikendu, nejenom, ze jsme potkali spoustu novych lidi z Taiwanu, Ameriky a i z Ceska :), ale taky jsme se poznali vic s Olofem a s Ester. Olof je sympatak, je na nem na prvni pohled videt, ze delal 12 let wresling(mysleno: recko-rimsky zapas). A s Ester si skvele rozumime. Ester je spravnacky trestena italka s kterou nikdy neni nuda :) Jsem rad, ze jsem na tento vylet zrovna s temito dvema (a taky doufam, ze si nekdo jiny neprelozi tento blog a nevezme si to nejak spatne :))) Jinak po ceste na zpatek my Olof rekl, ze ve ctvrtek, kdy se rozhodl, ze s nami pojede na vylet, tak opravdu necekal, ze to bude takove jake to bylo. Moc se mu to libilo. Pres pocatecni neduverive pohledy (nevedel co to je CS), myslim, ze pochopil co to obnasi byt CouchSurfarem. Ze to neni o tom usetrit penize za zbytecne ubytovani, ale je to hlavne moznost, jak poznat nove lidi a zazit veci o kterych by clovek normalne nemel ani tuseni...

Ja jsem taky moc rad, ze se jim to libilo!Vlastne pro oba dva to byla prvni CS zkusenost. Tak ahooooooooj a doufam, ze se to libi i vam :))) A pokud budete mit nekdo cas, tak me taky napiste mejla nebo do komentaru, jak se mate, co je noveho a tak! Taky si to moc rad prectu.